pohlednice staré Prahy

Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Hybernská ulice

pohlednice | historie

496 - Průhled Hybernskou ulicí

496 - Průhled Hybernskou ulicí

Průhled Hybernskou ulicí k Prašné bráně. Na severní straně ulice vidíme krásná průčelí dvou pozdně barokních paláců hraběte Sweets-Sporcka (viz obr. 497) a za nimi poněkud monotónní fasádu celnice (bývalý hybernský klášter s kostelem). Levá řada domů začíná palácem Vrtbovským, čp. 1002, a pokračuje úzkým domem čp. 1001, na jehož místě byl v roce 1900 postaven hotel Central, jeden z prvních secesních objektů v Praze od F. Ohmanna. Ve velkém sále hotelu byl od roku 1918 populární kabaret Červená sedma a od konce 20. let Komorní divadlo. Také další objekt, čp. 1000, bychom dnes marně hledali - jeho místo zaujal v roce 1898 monumentální nájemní a kancelářský dům.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1897

497 - Bližší záběr na oba paláce hraběte Sweets-Sporcka

497 - Bližší záběr na oba paláce hraběte Sweets-Sporcka

Vlevo dvoupatrový, čp. 1036, se dvěma portály - vznikl kolem roku 1780 přestavbou původního paláce z konce 17. století. Později bylo jeho průčelí obohaceno klasicistními prvky. Další, jednopatrový, čp. 1034, byl postaven po roce 1790 dle projektu I. J. Palliardiho. Sochařská výzdoba obou paláců pochází od I. Platzera ml. Kolem roku 1900 zde byla filiálka Anglo-rakouské banky. Pro pozdější Anglo-československou banku provedl J. Gočár v letech 1923-1925 celkovou rekonstrukci paláce, přičemž jeho zadní trakt zvýšil o moderní přístavbu. V přízemí nižšího objektu se nacházela kancelář Hamburg-Amerika Linie, zajišťující lodní lístky na zámořské trasy z Hamburku na americký kontinent. Zcela vpravo vidíme část původně raně barokního paláce, přestavěného klasicistně v roce 1798 F. Hegerem. Zde v roce 1912, za přítomnosti V. I. Lenina, vznikla rozštěpením ruské sociální demokracie samostatná bolševická strana.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1906

498 - Začátek Hybernské ulice poblíž Prašné brány

498 - Začátek Hybernské ulice poblíž Prašné brány

Vpravo vidíme dlouhé průčelí celnice s průchodem přes velký dvůr do Poříčské třídy (západní průčelí celnice viz obr. 284). Dům vlevo, čp. 998, z 1. poloviny 19. století byl několikrát upravován - v 80. letech 19. století dostal novorenesanční fasádu, později byly odstraněny balkony. Jeho poslední úprava se uskutečnila po roce 1990. Kolem roku 1900 byla v budově filiálka Banky pro země rakouské, knihtiskárna F. B. Batovce a papírnictví J. Hlavsy. Další objekt s novorenesanční fasádou z poloviny 19. století byl známý hotel Saský dům, čp. 997. Na konci řady vidíme část hotelu Modrá hvězda (viz obr. 303). V pozadí vedle Prašné brány ještě stojí budova Eskomptní banky se známou kavárnou Café Francais.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1905

499 - Hostinec U Mariánského obrazu v Hybernské ulici

499 - Hostinec U Mariánského obrazu v Hybernské ulici

Elegantní restaurace pro cestující ze zámožnějších vrstev byla zřízena naproti bočnímu vchodu do odjezdové budovy nádraží Státní dráhy v okázalé vysoké novostavbě čp. 1011, postavené kolem roku 1890. Název podniku je pravděpodobně reminiscencí na zaniklý původní dům, který se nazýval U Panny Marie. Pohlednice s nastoupeným personálem a majitelem J. Šaškem (s buřinkou uprostřed) byla vydána k propagaci jeho podniku. K němu patřil ještě výčep piva a přírodních vín, kam se chodilo na rychlé a levné občerstvení průjezdem domu (vpravo mimo záběr).

SVĚTLOTISK. J. WAGNER, KOLEM 1906

500 - Restaurace 1. a 2. třídy v budově Státního nádraží

500 - Restaurace 1. a 2. třídy v budově Státního nádraží

Nacházela se zprvu v odjezdové budově, sem do nového objektu na nároží ulic Hybernské a Jezdecké byla přemístěna po jeho výstavbě v roce 1873. Snímek je dokumentem pozdně klasicistního interiéru, byť nepůvodního, a jeho vybavení. Rozdělení restaurací do čtyř tříd (později do tří) bylo provedeno podle podobného principu jako u vozových tříd a čekáren. Restaurace na snímku, bez hostů, byla pro fotografa pečlivě připravena. Jinak byl tento bezesporu elegantní podnik permanentně obsazen. Jeho nejpočetnější klientelu tvořili cestující, kteří zde přestupovali z olomoucké větve Severní dráhy na drážďanskou. V okolí bylo ještě mnoho jiných restaurací a kaváren (např. kavárna U nádraží a od roku 1907 také intelektuálská kavárna Arco na rohu Dlážděné), takže cestující měli možnost si vybrat. Prvním nájemcem nádražní restaurace byl M. Donebauer, jinak též význačný sběratel českých mincí a medailí.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, 1901

501 - Průhled Hybernskou ulicí k Prašné bráně

501 - Průhled Hybernskou ulicí k Prašné bráně

Vpravo vidíme mohutnou, pozdně klasicistní odjezdovou budovu nádraží Státní dráhy, čp. 1014. Celý areál nádraží vznikl na ploše 128 tisíc m² na místě zelinářských a květinových zahrad a jedenácti domů, které se nacházely jak v prostoru města, tak za hradbami (viz obr. XIX). Místo vybral J. Perner, projektant technické části nádraží. Architektonický návrh nádražních budov pochází od A. Jünglinga. Nádraží bylo vybudováno za neuvěřitelných devět měsíců, v údobí listopad 1844 - srpen 1845, pro Českou severní dráhu, která spojila Prahu přes Olomouc s Vídní. První vlak z Vídně přivítali Pražané na slavnostně vyzdobeném nádraží 20. srpna 1845. Spojovací chodba a novorenesanční přístavek vpravo, pravděpodobně pošta, byly postaveny až po roce 1898. První dva domy zleva byly v meziválečném období nahrazeny novostavbami. Třetí, s kopulí, čp. 1012, vznikl po roce 1884 na místě menších Novoměstských kasáren.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, 1912

502 - Dvorana Státního nádraží v pohledu od Jezdecké ulice

502 - Dvorana Státního nádraží v pohledu od Jezdecké ulice

Nádraží mělo zpočátku pět kolejí pro osobní dopravu, z nichž čtyři vidíme na snímku. Pravá strana byla odjezdová, levá příjezdová. Pátá kolej končila za příjezdovou budovou. Nákladní doprava disponovala rovněž pěti kolejemi, položenými za příjezdovou budovou v nákladovém areálu nádraží situovaném podél ulice Na Florenci. Původní zastřešená dvorana byla kratší, k ulici Jezdecké byla prodloužena až v roce 1873 (viz obr. 504) současně s výstavbou restaurační budovy na nároží Hybernské ulice (viz obr. 503). Na peron právě přijel rychlík, tažený lokomotivou kategorie I. Ta patřila Společnosti státní dráhy (StEG), což bylo francouzské konsorcium, vlastnící v údobí 1855-1908 státní dráhy. Lokomotiva jako jediná vybočovala z koncepce rakousko-uherských lokomotivek, protože byla francouzské konstrukce. StEG ji dodávala z vlastních dílen v letech 1886-1896. Stroje tohoto typu dokázaly vyvinout rychlost až 100 km/hod. a byly v provozu do roku 1930.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1902

503 - Pohled na křižovatku ulic Hybernské, Jezdecké (vlevo) a Dlážděné
(vpravo mimo záběr)

503 - Pohled na křižovatku ulic Hybernské, Jezdecké (vlevo) a Dlážděné (vpravo mimo záběr)

Zleva Lannův palác, postavený podle plánů J. Ripoty a možná i I. Ullmanna. Objekt byl několikrát přestavován a v roce 1958 v jeho přízemí zřízeno podloubí. Na protilehlém nároží stojí budova nádražní restaurace z roku 1873 - architekt Ruppert ji vzhledově přizpůsobil již existujícím nádražním objektům. V patrech budovy byly provozní kanceláře a byt nájemce M. Donebauera. Navazující spojovací trakt byl ve stejné době rozšířen - asi o 6 m k Hybernské. V odjezdové budově se dvěma věžemi byly pokladny, dopravní a poštovní kanceláře (původně také hostinec) a v poschodích provozní ředitelství severní (drážďanské) větve Státní dráhy. Zajímavost snímku zvyšuje pohřební vůz, na pohlednicích málo vídaný.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1905

nahoru    historie Petrská čtvrť    pohlednice Petrská čtvrť

© EPOQUE 1900, spol. s r.o. | www, videoprodukce, svatební video Praha SKILL production s.r.o. | starý Zlín | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid

Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.