Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Petrská čtvrť
PhDr. KATEŘINA BEČKOVÁ: PETRSKÁ ČTVRŤ
Petrská čtvrť je jednou z oblastí Nového Města, která byla osídlena již před jeho založením v roce 1348 a do novoměstských hradeb pojata s původní uliční sítí a zástavbou. Odlišnost od nově vytyčených širokých rovných ulic a pravidelných parcel Nového Města je v plánu města zřetelná dodnes, neboť stará, živelně vzniklá struktura ulic byla víceméně zachována.
Původně zde v osadě na Poříčí žili němečtí kupci, kteří se usazovali podél cesty od vltavského brodu u ostrova Štvanice k staroměstskému tržišti. Ti zde vybudovali románský kostel sv. Petra, ale po dokončení Juditina mostu a odklonu obchodní trasy jižněji kostel přenechali roku 1215 německým rytířům, kteří zde založili řádovou komendu. Zanedlouho se i oni odstěhovali na prosperující Staré Město a u kostela sv. Petra se usadilo špitální bratrstvo křižovníků. I to se však již v polovině 13. století přemístilo k Juditinu mostu a kostel sv. Petra se stal farním. Z románské doby pochází i nedaleký kostelík sv. Klimenta, u něhož bylo v 1. polovině 13. století krátkou dobu sídlo dominikánského řádu. Právě s tímto historickým momentem zřejmě souvisí gotická přestavba kostelíka.
Dalším charakteristickým rysem oblasti, kterou dnes zjednodušeně nazýváme Petrskou čtvrtí, je blízkost řeky a s tím související hospodářské využití vltavského břehu. Dolní novoměstský úsek břehu a řeky se ještě v minulém století zdaleka nepodobal dnešní úpravě. Především zde ve vltavském řečišti začínalo souostroví, tvořené ostrovy Primátorským, Korunním a Velkými Benátkami (Štvanice), na které pak v Karlíně navazoval ostrov Rohanský a celá romantická spleť ostrůvků drobnějších. Od břehu do řečiště vybíhaly tři řady mlýnů: západně Nové, uprostřed Dolní lodní a východně Helmovské. Mezi nimi při břehu byly koželužny, kartounka a další výrobní provozy. Obytné budovy k nim náležející byly obráceny svými průčelími do Klimentské ulice. Snímky zástavby této ulice z doby kolem roku 1900 ukazují mnoho budov zachovalého renesančního nebo barokního vzhledu, k jejichž pitoresknosti přispívají zadní trakty, které se v bizarních tvarech noří do vltavské hladiny.
Konec tomu všemu učinila regulace vltavských břehů v letech 1915 až 1917. V této době byly odstraněny mlýny, vystavěny nábřežní zdi, slepá ramena mezi ostrovy zasypána a z ostrovů ponechána jen Štvanice. Další demolice v Klimentské a Petrské ulici včetně Petrského náměstí proběhly ve 20. a 30. letech, kdy zde vzniklo mnoho moderních budov obchodních, kancelářských a ministerských.