Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Karlovo náměstí

384 - Severovýchodní část Karlova náměstí

V těchto místech, ve středu náměstí na neupraveném a jen částečně vydlážděném terénu, stála do roku 1863 řada starých budov. Po jejich zboření se i zde přikročilo k sadové úpravě, jako předtím (od roku 1843) v jižní části náměstí. Řešení ploch městských parků a sadů si vyžádalo podstatné zvýšení počtu odborníků - sadoví projektanti a zahradníci vytvářeli plochy zeleně s cestičkami mezi květinovými záhony, okrasnými keři a stromy, obvykle s nádržemi s vodometem, neboli fontánou, později s lavičkami. Není tedy divu, že se i tento park stal oblíbeným místem vycházek obyvatel z mnoha okolních, teprve před nedávnem vybudovaných nájemních domů.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

385 - Severozápadní část Karlova náměstí s průhledem do Spálené ulice

Uprostřed vidíme rozložitou novou budovu trestního soudu, postavenou na místě osmi starších domů (čp. 3-10) v letech 1901-1903 v novorenesančním slohu A. Wertmüllerem podle plánů rytíře Förstra z Vídně. Svým 118 m dlouhým západním průčelím zasahuje až k ulici Lazarské. Bočním jižním traktem navazuje na starou budovu soudu (vpravo za stromovím). Vlevo, na nároží Zderazské uličky, stojí dům U červeného zvonu, čp. 285, kde měly sídlo ústavy Univerzity Karlovy - meteorologický, paleontologický, mineralogický a zoologický, zeměpisný kabinet a seminář. Také v dalším objektu, krásném barokním Aueršperkově paláci z roku 1808, byl univerzitní ústav - chemický a laboratoř pro lékárnickou chemii. Přes náměstí vedly dvě tramvajové linky, jedna na Královské Vinohrady, druhá na Vyšehrad.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903

386 - Západní strana Karlova náměstí

K boční stěně české techniky přiléhal jednopatrový dům, čp. 292 - Černý pivovar. Tmavě natřená fasáda, v níž vynikaly bíle natřené okenní rámy, jakoby byla reklamou výborného černého piva, které se zde vařilo. Ve středověkém objektu, několikrát přestavovaném až do podoby na snímku, byl předtím novoměstský obecní pivovar. Dům byl v roce 1933 zbourán a na jeho místě postaven nový, v přízemí s restaurací a bufetem, které převzaly původní název. Vpravo stál barokní dům čp. 291, postavený na místě dvou domů, rovněž středověkých. Po stranách poněkud vystupujícího portálu vidíme dva krámky s typickými vrátněmi. V prvním z nich byla trafika s vystavenými novinami, časopisy a tablem pohlednic. Dřevěný vozík invalidy před druhým krámkem byl zřejmě vyroben podomácku - s použitím kol v té době tak oblíbených dvoukoláků na převážení nákladů.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. Z. REACH, KOLEM 1925

387 - Severovýchodní část Karlova náměstí s průhledem do Vodičkovy ulice

Vlevo vidíme věž bývalé Novoměstské radnice postavené v letech 1452-1456. Její výška byla zvolena tak, aby se z ochozu (37 m) dohlédlo za městské hradby. Vršek věže je z roku 1876. Na ní navazuje, již ve Vodičkově ulici, východní křídlo C. a k. zemského trestního soudu, bývalé radnice (viz obr. 427). Průčelí jižního křídla, vlevo za stromovím, mělo v době pořízení snímku ještě empírovou fasádu z let 1806-1811 (viz obr. 384). Jeho dnešní novorenesanční podoba pochází z let 1905-1906. Původně středověká zástavba této části náměstí byla přibližně od roku 1880 postupně nahrazována vyššími a honosnějšími budovami (např. první dům zprava, čp. 557, a oba domy na nároží Žitné ulice, čp. 560 a 669).

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901

388 - Česká technika na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice

Velká novorenesanční budova, čp. 293, byla postavena v letech 1872-1874 dle projektu I. Ullmanna, začátkem 20. let pak zvýšena o ateliérové podkroví. Nároží budovy bylo koncem 70. let upraveno pro vstup do metra. Zřízení první technické školy v Rakousku inicioval již v roce 1706 Ch. I. Willenberg, ale výuka na Malé Straně začala až v roce 1718 pro devět posluchačů. Po počátečních problémech v souvislosti s koncepcí a organizací výuky a několika změnách v názvu školy nastal zásadní obrat až počátkem 60. let 19. století: statut určil čtyři hlavní obory studia - silniční a vodní stavitelství, pozemní stavitelství, strojnictví a technickou chemii. Rozdělením školy v roce 1869 - 1870 vznikly v Praze dvě nezávislé techniky - česká a německá. Na přelomu století měla česká technika již šest fakult. Dva míjející se motorové vozy, č. 19 a 22 z roku 1898, jezdily na trati Spálená ulice -Královské Vinohrady.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, 1899

389 - Řada domů na západní straně Karlova náměstí

Zleva německá Dětská nemocnice císaře Františka Josefa I., čp. 1359. První pražská dětská nemocnice, založená v roce 1841, byla v Lazarské ulici - do této klasicistní budovy se přestěhovala kolem roku 1854. Po rozdělení Univerzity Karlovy na českou a německou byla tato nemocnice, jako fakultní, ponechána Němcům a Češi si zřídili vlastní, zpočátku v Kateřinské ulici (viz obr. 403), později v komplexu novostaveb na Karlově (viz obr. 405). S nemocnicí sousedí dvoupatrový nárožní dům Na Moráni, čp. 321, původně středověký, podle něhož se jmenuje i úzká ulice za ním. Až sem kdysi zasahovala zahrada kláštera emauzského. Domy v následující řadě, počínaje nárožním U Maternů, čp. 319, byly většinou průchozí, některé s hostinci a bývalými pivovary. Nízká zástavba uprostřed bloku byla zbourána v roce 1927.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1907

390 - Průchozí dům U Šálků, čp. 310

Na západní straně Karlova náměstí a na rohu Resslovy ulice (zcela vpravo vidíme nároží české techniky). Původně renesanční objekt se štíty, postavený v roce 1666 na místě tří středověkých domů, byl později barokně přestavěn. Jeho nároží zpevňují šikmé opěrné pilíře. V roce 1781 dům koupili manželé Šálkovi, podle nichž byl od té doby nazýván. V přízemí domu vidíme řadu obchodů, na nároží s Resslovou ulicí byla kavárna V rubáši. Na jejím místě stál jeden ze zmiňovaných středověkých domů, zvaný Taneční, neboť v něm ke konci vlády Karla IV. učil cizím tancům jistý Henslinus. Ve zvláštním výklenku ve zdi, ohraničující zahradu čp. 311, stála socha sv. Jana Nepomuckého, kde se večer před svatojanskou nocí scházeli lidé k modlitbě a zpěvu. Dům U Šálků byl zbořen v roce 1939. Dnes je zde tržiště a vchod do metra.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1900

391- C. a k. vojenská nemocnice a kostel sv. Ignáce na východní straně
Karlova náměstí

O rozsahu barokního komplexu, který zaujímá polovinu délky náměstí, vypovídá skutečnost, že stojí na místě bývalých 13 zahrad a 23 parcel. Původně jezuitská kolej s kostelem byla postavena v letech 1656-1770 (stavitelé C. Lurago, P I. Bayer a J. J. Wirch). Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl celý komplex postoupen vojenské správě, která zde zřídila nemocnici. V době 1. světové války sem přiváželi sanitními tramvajemi i vozy několik desítek raněných denně a nemocnice byla obléhána davy příbuzných, většinou z venkova. Do roku 1938 tu byla Divizní nemocnice, poté Všeobecná (dnes Fakultní). Jezuitům, kteří se po obnovení svého řádu vrátili do Prahy v roce 1866, byl vrácen jen kostel a za ním stojící dům v Ječné ulici. Působili zde až do roku 1950, kdy byli komunistickou mocí násilně vystěhováni.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

392 - Faustův dům, čp. 502, na jižní straně Karlova náměstí

V jádru gotický objekt byl v 2. polovině 16. století renesančně přestavěn a v období 1740-1770 barokně upravován. Z té doby pochází mansardová střecha. Koncem 16. století dům vlastnil anglický alchymista E. Kelley, který pracoval pro císaře Rudolfa II. V 1. polovině 18. století byl vlastníkem domu F. S. Mladota ze Solopysk, který zde prováděl přírodovědecké a chemické pokusy. Odtud zřejmě pochází pověst, která byla dána do souvislosti se známou Goethovou postavou Dr. Fausta, který se upsal ďáblovi. V letech 1833-1902 zde byl Ústav hluchoněmých. Objekt dnes patří Fakultní nemocnici. Vpravo ve zdi vidíme Dientzenhoferovu bránu z poloviny 18. století, kterou se dodnes chodí do kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce ve Vyšehradské třídě - ten se nachází vpravo mimo záběr.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

393 - Všeobecná nemocnice, čp. 499 - pohled z Karlova náměstí do ulice
U nemocnice

Stará nemocnice vznikla na příkaz císaře Josefa II., který k tomuto účelu určil mj. budovu, tehdy málo využívanou, v níž sídlil v letech 1700-1787 Ústav šlechtičen. Po jeho přestěhování do Eliščiny třídy (viz obr. 280) a po stavebních úpravách, které prováděl F. A. Herget, byla v roce 1790 nemocnice pro 300 pacientů otevřena. Budova v roce 1833 klasicistně přestavěná a podstatně rozšířená slouží svému účelu dodnes. Také tři středověké domy vpravo patřily nemocnici. Koncem 30. let byly zbořeny a na jejich místě vystavěny moderní objekty Fakultní polikliniky a Státní ošetřovatelské školy. Vlevo vidíme nároží a boční trakt C. a k. vojenské nemocnice. V pozadí se tyčí štíhlá věž kostela sv. Kateřiny (viz obr. 403).

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1898

nahoru    historie Karlov    pohlednice Karlov