Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Petrská čtvrť
515 - Panoramatický pohled na dolní Nové Město z Letné
Z této pláně vidíme jak na dlani část pobřeží Petrské čtvrti s první ze tří skupin mlýnů při vltavském břehu. Za věžemi Mostu Františka Josefa I. stojí vysoká budova Kandertových lázní, čp. 1248, postavená roku 1869 J. Ehlenem a J. Kandertem v romantickém novogotickém slohu. Vedle ní pak na záběru dominuje vysoká renesanční Novomlýnská vodárenská věž. Na jejím úpatí lze rozpoznat budovu Vávrova mlýna, čp. 1239. Ten byl v roce 1834 klasicistně upraven a mj. v pokojích vyzdoben nástěnnými malbami českého malíře J. Navrátila (dnes je zde Poštovní muzeum). Při Vltavě stojí skupina Nových mlýnů s vodárnou čp. 1240 - od ní se šikmo přes řeku a pod mostem táhne novomlýnský jez. Kromě vodárenské věže a Vávrova mlýna všechny ostatní objekty zaniknou: mlýny při úpravě nábřeží v letech 1915-1916, lázně v roce 1940 a most v roce 1947. SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, PŘED 1903 |
517 - Kubešův mlýn, čp. 1220, ve skupině Helmovských mlýnů v Klimentské ulici
Byl nepochybně nejpůvabnější mlýnskou budovou na Novém Městě. Její boční průčelí zdobily mohutné čtyřetážové renesanční štíty a na jednom nároží byly velké sluneční hodiny, rozdělené na 24 hodin. Mlýn, který je připomínán již roku 1398, vlastnila zámožná rodina Helmů, podle níž byla pojmenována blízká ulice i celá mlýnská skupina. Ta v roce 1607 vyhořela a byla znovu postavena. Ještě v polovině 19. století byla budova na snímku ze všech okolních, vesměs nízkých dřevěných mlýnů, největší. Kubešův mlýn byl zbořen v roce 1929. Před ním vidíme dřevěný domek se šindelovou střechou, k němuž patřil pozemek obehnaný plaňkovým plotem, kde se klepaly a čistily koberce. Za ohradou (vlevo mimo záběr) se nacházely schody k řece. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, 1907. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1915 |
519 - Pohled z Korunního ostrova do vltavské laguny mezi mlýny Helmovskými (vlevo) a Lodními (vpravo)
První skupina mlýnských budov končí na břehu mlýnem Kubešovým, před nímž je vidět dřevěná stavba a ohrada na čištění koberců (viz obr. 517), druhá skupina provozní budovou mlýna Freundova (viz obr. 523). Za Kubešovým mlýnem stojí velký novorenesanční dvojdům s nárožními vížkami, n.čp. 1219 a 1746, postavený v letech 1891-1892, za Freundovým mlýnem pak mohutný Špačkův dům, čp. 1216, rovněž s nárožními vížkami. Mezi nimi se nachází zleva Helmovská ulice, dále jižní strana Klimentské ulice, kterou tvoří čtyři staré dvoupatrové a patrové domy s podloubím (viz obr. 523) a zprava Mlynářská ulice. Severní stranu ulice tvoří jen úzký pruh ohrazených zahrad. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, 1907. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1915 |
520 - Pohled od Klimentské ulice k severu - do části ulice Novomlýnské
Obraz zachycuje dva zajímavé renesanční objekty z druhé poloviny 16. století, jejichž zániku v roce 1924 bez stavebního průzkumu lze jen trpce litovat. Vlevo vidíme východní část rozsáhlého starého domu se zděnou pavlačí, čp. 1235, s hlavním průčelím do Klimentské ulice. Do roku 1789 tu byl chudobinec pro 640 chudých, potom továrna na hedvábí a kolem poloviny 19. století sirotčinec. V době malování obrazu pak továrna na kulečníky F. Žabokrtského, koželužna se zajímavou sušárnou na nádvoří a dílny různých řemeslníků. V pozadí je zachyceno průčelí domu U Arnoštů, čp. 1231, upoutávající zejména věžovou částí s lunetovou římsou. Tento značně členitý objekt a vysoká tovární budova, která na něj navazuje a jejíž silueta se tyčí vpravo, jsou na severu ohraničeny vltavským ramenem (viz obr. 518). ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. PANUŠKY KOLEM 1900. V. KRÁTKORUKÝ, KOLEM 1915 |
521 - Pohled na frontu Lodních mlýnů (vlevo) ze západního konce
|
522 - Kostel sv. Klimenta a začátek Klimentské ulice od Eliščiny třídy k východu
Zasvěcení kostela naznačuje velice dávný středověký původ. Přestože jeho románský předchůdce je doložen archeologickým výzkumem, první zmínka o kostelu je až z roku 1226. Byl to farní kostel okolní osady ještě před založením Nového Města. Gotická stavba vznikla ve 14. století a byla upravována v 16. století. V roce 1784 byl kostel zrušen, odsvěcen a po devíti letech za 700 zlatých prodán mlynáři V. Michalovici, který ho proměnil v sýpku. Od roku 1850 slouží české evangelické církvi. Až do roku 1878 byl u kostela hřbitov s márnicí. Po zakoupení prostoru kolem kostela pražskou obcí za 10 tisíc zlatých zde byl zřízen malý sad. V 90. letech 19. století se kostel podrobil radikální puristické obnově. Vpravo vidíme průčelí původně asi středověkého domu s hostincem, dle nápisu nad vchodem s verandou a kulečníkem. Jde s největší pravděpodobností o dům U Kolínských, čp. 1205. SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1900 |
523 - Úsek Klimentské ulice
Mezi ulicemi Helmovskou (za fotografem) a Samcovou v pohledu k západu. V tomto úseku se Klimentská přibližovala k řece a byla od ní oddělena jen úzkým pruhem břehu se zahradami a ohradami (vpravo). Proto byly zvlněné obrysy a průčelí domů vlevo dobře vidět při pohledu ze severu. Průhled ulicí v uvedeném úseku nám představuje tři barokní domy, čp. 1218, 1217 a 1172, ze 17. a 18. století, jejichž parter překvapuje nízkým masivním podloubím, které pokračuje ještě pod dalším, čtvrtým domem (v popředí vlevo mimo záběr). Domy budou zbořeny v letech 1914-1915. Vpravo se podél Klimentské ulice táhne zeď zahrady Freundova mlýna, která končí u pravděpodobně provozní budovy s vysokou střechou, čp. 1224. Teprve za ní se nachází renesanční obytná budova mlýna - srovnejte s obr. 524. HLUBOTISK. SNÍMEK KOLEM 1910, FOTOGRAF J. EMLER. UNIE PRAHA, ZAČÁTEK 20. LET |
525 - Průhled Petrskou ulicí od stejnojmenného náměstí ke zvonici kostela
|
526 - Tentýž pohled jako na obr. 525, ale ze vzdálenějšího stanoviště
Pohled z křižovatky ulic Truhlářské a Zlatnické (vpravo mimo záběr). Náměstí je hlavním prostorem Petrské čtvrti, která byla založena již v románské době německými kupci. Zcela vlevo je část domu Dva modré klíče, čp. 1184, na nároží ulic Lodecké a Barvířské (vlevo mimo záběr), v době pořízení snímku majetek židovské náboženské obce (modlitebna E. Egera, Š. Frankla a E. Porgesové). Další, rozsáhlý barokní dům Zlatý klíč, čp. 1181, stojí na nároží Petrského náměstí. Sousední třípatrová novostavba s romanticky historizující fasádou, čp. 1426, postavená po polovině 19. století, tvoří nároží náměstí a Petrské ulice. Oba domy zaujímající východní stranu Petrského náměstí budou zbořeny v roce 1937. Na jejich místě vyroste dle projektu V. Fürtha funkcionalistický nájemní dům, n.čp. 1426, v přízemí s obchody. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1900 |
527 - Pohled z Biskupské ulice k severu na kostel sv. Petra
Chrám byl původně románskou bazilikou z 2. poloviny 12. století, založenou jako svatyně německé kupecké osady. Jeho stavební historie je bohatá, ve 14.-15. století byl goticky přestavován a rozšířen, po požárech v 17. století byl zbarokizován a v letech 1874-1879 regotizován J. Mockerem. Zleva stojí čtyři domy, čp. 1139 až 1136, z nichž ten nejvyšší je svatopetrská fara - velký dům s půdorysem ve tvaru písmena U a velkou zahradou obklopenou zadními trakty domů stojících v ulicích Petrské, Zlatnické i Poříčské třídy. Fara (původně zde stál středověký dům) byla v letech 1893-1894 podle návrhu A. Wiehla novogoticky upravena a fasáda ozdobena sgrafitovými obrazy českých patronů podle kartonů C. Kloučka z roku 1894. Objekt čp. 1154 vpravo pochází ještě ze staré zástavby Biskupského dvora. V roce 1936 bude vystřídán funkcionalistickou novostavbou. SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1900
|
528 - Osobní nádraží Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) na Těšnově
V roce 1872 začala společnost ÖNWB ve vlastní režii budovat nejkratší železniční spojení mezi Vídní a Děčínem (přes Znojmo a Nymburk), v návaznosti na Berlín a Hamburk. Z této trati byla vedena z Lysé nad Labem přes Čelákovice odbočka do Prahy. O koncové nádraží této odbočky soupeřily mezi sebou Praha a Karlín. Spor se nakonec vyřešil šalamounsky - Praha měla dostat nádraží osobní, Karlín nákladní. Nádraží na Těšnově se stavělo v období 1872- 1875 na místě bastionu předtím zbořených barokních hradeb. Odbočka do Prahy - až po Rohanský ostrov - byla dohotovena již v roce 1873, kdy práce na nádraží Těšnov byly teprve v počátečním stadiu. Nezbylo nic jiného, než zřídit na ostrově, kromě stálého nákladního nádraží, také provizorní nádraží osobní. Po dokončení budovy na snímku v roce 1875 pak byla osobní doprava definitivně přeložena z ostrova sem na Těšnov. Také toto nádraží, výhodně položené, mělo od začátku své existence dobré spojení s centrem, ale i s dalšími třemi již existujícími nádražími. Asi 100 m jižněji vedla první trať koňky, spojující Karlín se středem města a řetězovým mostem u Národního divadla (necelý rok poté prodloužena na Smíchov). Až v roce 1900 byla prodloužena další trať koňky ze Smíchova (přes Palackého most a Václavské náměstí) k Jezdecké ulici o závěrečný úsek Jezdecká - Těšnov, s konečnou stanicí před nádražní budovou. O rok později byl i tento úsek elektrifikován. Snímek je zajímavý tím, že na něm vidíme společně s dosluhující koňkou již připravené sloupy s trolejemi pro elektrický provoz. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900 |
529 - Prostranství před nádražím Těšnov v pohledu od ulice U ratejny
Monumentální blok tří novorenesančních domů na přibližně trojúhelníkové parcele vznikl koncem 80. let 19. století po zboření barokních hradeb, které tudy probíhaly (končily u vltavských mlýnů) a tvořily východní část ulice U ratejny. Vlevo tato ulice pokračuje a ústí do Klimentské - hnědá budova v pozadí je jeden z mlýnských objektů, patřících k čp. 1221. Snímek je z doby před rokem 1900, zatím bez kolejí koňky, kdy prostranství bylo osvětlováno ještě plynem, jak o tom svědčí jeden s Lindsbauerových kandelábrů uprostřed. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
530 - Stejný záběr jako na předchozím snímku, ale přibližně o rok později
Krátce trvající období provozu koňky pomalu končí - záhy bude vystřídána tramvají elektrickou. Také plynový kandelábr zmizel a bude v dohledné době nahrazen Křižíkovými obloukovkami. V pozadí, za konečnou stanicí koňky a před stromovím, vede most přes rameno Vltavy na Rohanský ostrov. Na něm vidíme jednu ze skladištních budov, patřících k nákladnímu nádraží Rakouské severozápadní dráhy. V nárožním objektu vlevo, čp. 1743, byl v té době velmi solidní hotel Baroch s kavárnou, restaurací a pivnicí nuselského akciového pivovaru. SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, 1900 |
531 - Budova Rakouské severozápadní dráhy
Novorenesanční nádražní budova Rakouské severozápadní dráhy v pohledu od severu. Nádraží postavené podle projektu K. Schlimpa v letech 1872-1875 bylo díky své monumentální vstupní části, pojaté v ušlechtilé podobě římského vítězného oblouku završeného alegorickým sousoším Austrie, Zemědělství a Průmyslu, považováno za nejkrásnější svého druhu v Evropě. Na tuto ústřední budovu s odjezdovou halou navazovala dvě boční křídla zakončená třípatrovými budovami, v nichž byly restaurace, bohatě zdobený reprezentační salon, čekárny, provozní kanceláře a byty zaměstnanců. Nádraží se v období 1919-1939 jmenovalo Denisovo (po francouzském historikovi a slovanofilovi), za protektorátu Vltavské a po roce 1948 Těšnov. V roce 1985 bylo nádraží, jehož část stála v cestě severojižní magistrále, nemilosrdně odstřeleno. LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. D. KOSINER, 1907 |
nahoru historie Vyšehrad pohlednice Vyšehrad |
