Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Hybernská ulice
PhDr. KATEŘINA BEČKOVÁ: HYBERNSKÁ ULICE
Hybernská ulice nebyla vytyčena hned při vzniku základní uliční sítě Nového Města v roce 1348, ale přibližně o 30 let později, pravděpodobně v souvislosti se vznikem Králova dvora - staroměstského sídla Václava IV., na jehož místě dnes stojí secesní Obecní dům. Ulice měla přesný východozápadní směr a plynule navazovala na Celetnou ulici. Parcely zde byly rozlehlé a hluboké. Komunikační význam ulice dokládá i její výstavnost, dosud je zde zachováno několik palácových staveb.
Hybernské ulici se ve středověku říkalo Dlážděná nebo Horská. První z názvů napovídá, že jako jedna z mála ulic středověké Prahy byla vydlážděna, druhý, že tudy z města vycházela cesta na Kutnou Horu. Jedním z historických názvů ulice byla i Svatoambrožská podle kláštera ambrosiánů, založeného roku 1355 Karlem IV. Ten zanikl již za husitských válek. Před polovinou 17. století se na tomto místě usídlili františkáni z Irska, kterým se u nás říkalo podle místa původu Hyberni (Irsko, latinsky Hibernia). Vystavěli zde novou klášterní budovu a kostel, který byl za josefínských reforem roku 1786 zrušen. Budovy včetně kostela byly přestavěny klasicistně v prvním desetiletí 19. století pro úřední potřeby a celnici.
Hybernskou ulici od 40. let 19. století charakterizuje nádraží Státní dráhy (dnes Masarykovo). Stavělo se v letech 1844-1845 na spoře zastavěném území mezi ulicemi Hybernskou a Jezdeckou (dnes Havlíčkovou). Přitom byl prolomen hradební pás obepínající tehdy Prahu. Dne 20. srpna 1845 zde Pražané slavnostně přivítali první vlak.