Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Václavské náměstí

Václavské náměstí tvoří od svého vzniku (1348) hranici mezi dolním a horním Novým Městem. Je dlouhé 682 m a široké 60 m. Pojmenování Koňský trh se připomíná již roku 1362 a užívalo se až do roku 1848, kdy Karel Havlíček Borovský navrhl dnešní název. Kromě koní se tu obchodovalo též se senem, slámou a obilím, a to až do roku 1877. V horní části uzavírala náměstí Koňská brána (její poslední podoba byla z roku 1838), zbořená spolu s hradbami v letech 1875 - 1876. Poblíž brány bývalo od dob Rudolfa II. tržiště, stávala tu i šibenice. V dolní části poblíž Můstku mívali od roku 1397 řadu svých kotců pasíři a měšečníci.

Náměstí bylo vydlážděno teprve koncem 18. století. V té době (1786-1789) tu stávalo při ústí Jindřišské ulice dřevěné divadlo, lidově zvané Bouda, v kterém se hrálo česky. Střed náměstí zdobily empírové kašny, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kašna se sochou sv. Václava. Na náměstí, od roku 1847 osvětlovaném plynem, bylo o 20 let později postaveno šest osmiramenných litinových kandelábrů a v roce 1884 se tu rozsvítily Křižíkovy elektrické obloukové lampy. Nedařilo se zde ale stromoví, vysázenému kolem roku 1875, a proto bylo několikrát přemisťováno. Od roku 1875 tudy jezdila koňka, která vzhledem ke svažitosti terénu vyžadovala pro vytažení do kopce přípřež až dvou koní. Koňku vystřídala roku 1900 elektrická tramvaj.

Z Koňské brány se kdysi pozorovateli naskytl pohled na zástavbu většinou dvou či třípatrových domů s barokními a klasicistními fasádami, nad nimiž se vypínal chrám P. Marie Sněžné a věže Starého Města. Ze starších fotografických záběrů je patrné, že přibližně do zahájení stavby Muzea království Českého (v místech bývalé Koňské brány) nebylo na náměstí mnoho obchodů, ani přílišného pouličního ruchu. Dnešní velkoměstskou podobu získávalo náměstí postupně od 90. let 19. století, zejména po dokončení Muzea království Českého, kdy se zde začal probouzet čilý obchodní ruch. Živnostníků a jejich podniků přibývalo a již před 1. světovou válkou bylo Václavské náměstí obchodním bulvárem plným života a rovnocennou částí imaginárního Zlatého kříže, s největšími a nejelegantnějšími pražskými obchody.

Václavské náměstí bylo kdysi proslulé svými pivovary. Poslední z nich, U Primasů, stál až do roku 1928 na rohu Štěpánské ulice. Zato tradice hotelů vydržela dodnes. Počínaje svatováclavskou mší 12. června 1848, která zavdala podnět k revoluci, se náměstí stále častěji stávalo i střediskem politického života. V roce 1897 tu probíhaly národnostní střety mezi Čechy a Němci, v době boje za všeobecné hlasovací právo v roce 1905 pak demonstrace, stejně jako při vyhlášení samostatnosti Československé republiky 28. října 1918. Náměstí bylo svědkem také mnoha mohutných protestních akcí, např. v letech 1968-1969 proti okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy a naposledy v roce 1989 při tzv. sametové revoluci proti totalitní moci.

pohlednice Václavské náměstí