Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Vojtěšská čtvrť
335 - Šítkovská náplavka s jižní částí Vojtěšské čtvrti - stav před asanací
V jejím průběhu byla zbořena celá konfigurace budov po pravé straně a nová trasa zvýšeného a rozšířeného nábřeží byla vedena v linii od třetí okenní osy mlýnské budovy čp.249 (viz obr. 348). Na něm pak byly postupně, v nových stavebních blocích, vybudovány nájemní domy dle projektů nejvýznačnějších architektů doby. Mlýnské budovy v levé části snímku přetrvaly asanaci - byly zbořeny až v roce 1927, kdy jejich místo zaujal objekt Spolku výtvarných umělců (SVU) Mánes. V těchto místech bylo zpravidla rušno, v létě se zde těžil písek ze dna řeky, v zimě probíhalo ledování - vysekávání ledových ker pro potřeby pražských potravinářských živností. Obě tyto činnosti prováděly tradičně obyvatelé nedalekého Podskalí. Na idylickém obrázku z konce 19. století vidíme Šítkovskou vodárenskou věž, která celá staletí dodávala vodu do kašen a studní této části města. Za ní je Vávrův mlýn, čp. 251, a vpravo další mlýnská budova, čp. 249, s hranatým průčelím z roku 1880, zakrývající starší objekt. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 19000
|
336 - Pohled z železného můstku spojujícího ostrov Žofín s malým Tylovým náměstím za Národním divadlem
Zleva je část zadního traktu Národního divadla - původně užší dvoupatrový dům. Ten byl zahrnutý spolu s budovou Prozatímního divadla, po patřičných úpravách a sjednocení fasády v letech 1882-1883 architektem Schulzem, do původní Zítkovy budovy Národního divadla při její renovaci po požáru v roce 1881. Na nároží ulic Divadelní a Ostrovní stojí dům čp. 225 (na jeho místě je dnes provozní budova divadla z roku 1983), uprostřed třípatrový objekt, čp. 1386, a vpravo za stromy nižší dům, čp. 1648. Na něj, mimo záběr, navazuje ještě další dvoupatrový dům na nároží ulice Na struze (viz obr. 342). Tyto domy budou zbořeny v roce 1905 a nahrazeny mohutnou uliční frontou novogotickosecesních domů. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1900
|
337 - Plovárna na Žofíně
V pozadí s částí Střeleckého ostrova a budovami na smíchovském nábřeží. Na Barvířském ostrově, jak zněl původní název Žofína, se již začátkem 19. století objevily koupací budky umístěné na vorech. Říční lázně, jak se tehdy plovárně říkalo, zde vznikly až v roce 1884 a měly zpočátku 50 kabin. Tradovalo se, že voda je v těchto místech nejčistší, zřejmě důsledkem silnějšího proudění řeky. Na snímku vidíme samé muže, neboť mravnost si vyžadovala oddělené koupání mužů a žen. Avšak již v té doby existovaly výjimky, jak to dokládají snímky a dokonce i pohlednice, na kterých se ženy v koupacích úborech vše zahalujících koupají společně s muži (jezero Balaton, lázně Luhačovice aj.) SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, 1899 |
338 - Jižní strana společenské budovy na Žofíně se zahradní restaurací
|
339 - Kostel sv. Vojtěcha
Kostel sv. Vojtěcha se zvonicí a starou budovou Obecné školy pro dívky u sv. Vojtěcha, čp. 202, v pohledu od Pštrossovy ulice. Kostel, v jádru gotický, byl vybudován na místě svého románského předchůdce. Ten stával v místech, kde před založením Nového Města provozovali své řemeslo a bydleli koželuzi a jircháři. Kostel byl upravován v 17. a 18. století, v 70. letech 19. století naopak regotizován. Vpravo před zvonicí z roku 1700 je dům z nejstarší zástavby, tzv. zádušní, čp. 201 - zde prožil své dětství hudební skladatel J. B. Foerster. V pozadí, vedle kostela nad farou, čp. 214, vidíme věž a část střechy domu n.čp. 240 na rohu nově zřízené Šítkovy ulice (viz obr. 340). KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1904 |
340 - Pohled z poasanační rozšířené Vojtěšské ulice k severu
Díváme se na průčelí secesní novostavby Obecné a měšťanské školy pro dívky u sv. Vojtěcha, n.čp. 216. Objekt byl postaven na místě zbořených domů čp. 216, 218 a části bývalé Šerlinské uličky v letech 1904-1906 podle projektu F. Velicha. Vpravo v ulici stojí budova fary u sv. Vojtěcha, která spolu s kostelem zůstala zachována. Vlevo je jedna z prvních budov výstavby nové čtvrti, n.čp. 241, z roku 1895. Za ní stojící dům na rohu nové Šítkovy ulice (viz obr. 339) vznikl roku 1903 přibližně na místě bývalého objektu čp. 213. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. ZUNA, KOLEM 1907
|
341 - Vojtěšská ulice
S kostelem a barokní kaplí sv. Kříže - pohled od Loďkových mlýnů těsně před jejich zbořením. V popředí vidíme dělníky odklízející materiál z rumoviště po již zbořených domech čp. 216, 215 a 213. Tím dojde k rozšíření dosud úzké Vojtěšské ulice a ke vzniku malého náměstí před kostelem, uzavřeného na severní straně novou budovou školy (viz obr. 340). Vpravo se již začíná stavět dům na rohu nově vytvořené Šítkovy ulice. Objekt čp. 217, stojící vlevo před zvonicí, bude zbořen až v roce 1933 a na jeho místě bude vybudován funkcionalistický nájemní dům. V pozadí za zvonicí vidíme řadu domů na východní straně Pštrossovy ulice. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903 |
342 - Nové lázně v pohledu od zadního traktu Národního divadla
Tato budova byla nejsevernějším výběžkem novoměstského asanačního obvodu mezi ulicí Na struze, Tylovým náměstím a Vltavou. Byla to dvoupatrová klasicistní stavba s romantickými prvky, vystavěná v první polovině 19. století. Její zadní (jihozápadní) strana vystupovala přímo z vltavské hladiny proti Žofínu. V těchto místech a nejbližším okolí (kde je dnes kavárna Slavia) stály lázně již ve středověku a byly ještě společné. Teprve později si společenské konvence vyžádaly jejich rozdělení na část mužskou a ženskou. Zleva zasahuje do záběru dům čp. 1648. Za ním, na nároží ulice Na struze, vidíme další dvoupatrový objekt, čp. 227. Po zboření Nových lázní v roce 1903 bude tudy vedena (v odklonu vpravo asi o 30°) trasa nového Riegrova nábřeží (viz obr. 351). FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900. Z. REACH, 20. LÉTA |
343 - Průhled ulicí Na struze od Nových lázní, které jsou vpravo mimo záběr
Třípatrový nájemní dům po pravé straně, čp. 230, sousedící s lázněmi, měl v době asanace fádní klasicistní fasádu - je však nepochybné, že šlo o objekt staršího původu. Jeho boční křídla svírala čtvercové nádvoří, kde byly dílny několika řemeslníků, jak to prozrazují jejich firemní tabule na domě. Ty společně s plakátovací plochou se zajímavými dobovými reklamami alespoň trochu zpestřují zmiňovanou fádnost fasády. Propaguje se zde tinktura proti hmyzu (100 dukátů za štěnici!), minerálka Grünská kyselka a limonádové bonbony A. Maršnera. Najdeme tu ale i pozvání na schůzi jakési instituce a na koncert. Před domem vidíme také jednu z typických dobových profesí - brusiče nožů při práci. Další dům, s komínem, má čp. 231 a stojí na rohu Vojtěšské ulice. Vyčnívající dům uprostřed v pozadí je již v Pštrossově ulici. Vlevo se nachází poněkud noblesnější dům čp. 229, také ze starší zástavby. Za ním již stojí dvě novostavby, čp. 1739 a 1740, které po zboření většiny okolních domů v roce 1903 budou tvořit základ pro výstavbu nové ulice. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900. Z. REACH, 20. LÉTA |
344 - Skupina Šítkovských mlýnů v pohledu od severu
Nazývaly se tak podle svého majitele v 15. století J. Šitky. Mlýny na březích Vltavy vznikaly už v 10. a 11. století, využívajíc síly, kterou představuje asi dvanáctimetrový spád vltavské hladiny mezi Vyšehradem a Podbabou. Uprostřed pitoreskního seskupení objektů různého stáří a velikosti stojí objekt čp. 249, přestavěný a opatřený stupňovitým štítem v roce 1880. Budovy vlevo od něj a při břehu budou v rámci asanace roku 1903 zbořeny. Objekt čp. 249 zůstane i po další úpravě (viz obr. 349), včetně celé konfigurace vpravo, zachován až do roku 1927. V pozadí vpravo vidíme budovu n.čp. 1772 z roku 1893 (s lodžiemi ve stylu tzv. jindřichohradecké renesance), která stojí na Riegrově náměstí (pozdější Jiráskovo) dodnes. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
345 - Záběr podobný jako na obr. 344, ale z nově postaveného nábřeží
Díváme se na skupinu Šítkovských mlýnů, které nestály v cestě výstavbě nového nábřeží a zůstaly zachovány. Počítalo se však s tím, že budou zbořeny později - stalo se tak v roce 1927, kdy zde byla postavena budova SVU Mánes. Její průčelí však již navazovalo na linii zábradlí, končící původně, jak je vidět na snímku, u druhé řady oken starého objektu čp. 249. Budova uprostřed, čp. 251, byl válcový mlýn. Soudě dle nápisů na obou stranách měl nejspíš dva majitele, A. Kopeckého a J. Vávru. O poctivé a solidní práci stavitelů mlýnů svědčí skutečnost, že při bourání se jen s velkými obtížemi podařilo rozrušit jejich velmi pevné základy. Zároveň bylo třeba vytáhnout několik stovek pilot, zaražených hluboko do říčního dna. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1904. Z. REACH, 20. LÉTA |
346 - Průhled Myslíkovou ulicí k vodárenské věži
Průhled Myslíkovou ulicí k vodárenské věži se po asanaci Vojtěšské čtvrti (předtím z hlediska dopravy neprůchodné) stala frekventovanou spojnicí nově vybudovaného nábřeží s centrem města, v níž byla zřízena i tramvajová trať. Zprava, na nároží Pštrossovy ulice, stojí novobarokní nájemní dům, n.čp. 207. Další za ním, n.čp. 1922, byl postaven na téže parcele. Oba objekty, vybudované v roce 1895, projektoval F. Niklas. Za dlouhým domem čp. 208 z původní zástavby Vojtěšské čtvrti, zasahujícím do ulice, již stojí dvě velké novostavby s nárožními vížkami, zakončující jižní druhý blok nové zástavby mezi Riegrovým nábřežím a Vojtěšskou ulicí (viz obr. 348). V pozadí vidíme vodárenskou věž s typickou barokní cibulovou bání a boční stranu mlýna, čp. 249 (viz obr.349), v místě, kde dnes stojí budova SVU Mánes. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. H. Z. ZUNA, KOLEM 1905 |
347 - Panoramatický pohled přes Žofínský ostrov na asanovanou Vojtěšskou čtvrť
Je zde zachycena v etapě, kdy je stará zástavba již převážně zbořena a kdy na nově vybudovaném nábřeží začala výstavba nových obytných domů. V přední linii, hned za stromy vlevo, vidíme frontu ještě nezbořených domů, čp. 1648, 227 a 229, dále severní stavební blok nové zástavby, ohraničený ulicemi Na struze, Vojtěšskou a novou Šítkovou (vedoucí kolmo k nábřeží od kostela sv. Vojtěcha) a konečně jižní blok (vpravo od společenské budovy na Žofíně), vymezený ulicemi Šítkovou, Vojtěšskou a Myslíkovou. V severním bloku je již před dokončením hrubá stavba prvních tří domů. V jižním bloku je postaven objekt naproti faře (n.čp. 240), zatímco ostatní jsou v různém stadiu hrubé stavby. Oba nově postavené bloky jsou dobře vidět na obr. 349 a 351. Na náměstíčku před kostelem je zatím prázdné prostranství. BAREVNÁ LITOGRAFIE, KOLEM 1898 |
348 - Jižní část Vojtěšské čtvrti se Šítkovskými mlýny a novým nábřežím
|
349 - Riegrovo nábřeží od Myslíkovy ulice k Národnímu divadlu
Dekorativní fasády vysokých domů v módním stylu kombinující secesi s prvky historizmu se staly monumentální kulisou vroubící zatím nevydlážděný novoměstský vltavský břeh. Vlevo jedna z budov Šítkovských mlýnů, čp. 249, jejíž boční průčelí bylo upraveno s ohledem na zvýšený terén a výstavnost ulice. Objekt zde bude stát až do roku 1927, kdy jeho místo zaujme raně konstruktivistická budova SVU Mánes podle projektu O. Novotného. Na snímku vidíme dva bloky domů s novou Šítkovou ulicí mezi nimi. Zastavme se alespoň u třetího objektu zprava - patří pěveckému sdružení Hlahol. Stavbu dle projektu F. Schlafera a J. Fanty řídil a dokončil v roce 1905 stavitel Č. Gregor, známý z přestavby nádraží Františka Josefa I. (viz textu obr. 486). Hlahol byl založen v roce 1861. Jeho význam pro český hudební život byl a je zcela mimořádný. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. H. Z. ZUNA, KOLEM 1908
|
350 - Žofínské lázně
Na stejnojmenném ostrově v pohledu od nově vybudovaného nábřeží. Na Barvířském ostrově (pozdějším Žofíně) existovaly již kolem roku 1800 lázně dřevěné, v dalších letech různě upravované, pro které byl později vybudován klasicistní komplex budov, které vidíme na snímku. Původní šířka ramene Vltavy byla v těchto místech (před úpravou nábřeží) přibližně dvojnásobná. Loďkové mlýny, čp. 1289-1291, stály až do svého zboření v roce 1903 v původním širším korytu kolmo ke středu řady lázeňských budov na ostrově. V pozadí vidíme zadní trakt Národního divadla. Vpravo se právě dokončuje dům na nároží ulice Na struze, n. čp. 224 (viz obr. 351). KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, KOLEM 1906 |
351 - Nově dostavěná uliční fronta Riegrova nábřeží s eklektickými a secesními domy v pohledu od můstku na Žofín k Myslíkově ulici
V poměrně krátké době necelých deseti let se podařilo z nevzhledné příbřežní čtvrti, zastavěné starými domy ve spleti křivolakých uliček, vytvořit přehledný urbanistický komplex, navazující na již dohotovené nábřežní celky od Národního divadla a od Palackého mostu. Nábřeží se stalo chloubou tehdejší Prahy a záhy i oblíbeným korzem. Vlevo, na nároží ulice Na struze, vidíme zbořeniště domu čp. 227, na jehož místě zanedlouho vyroste nový objekt s gotizující fasádou od G. Papeže. Nový secesní dům na protilehlém nároží - První česká zajišťovací banka - dle projektu J. Stibrala a za sochařské spolupráce L. Šalouna, n. čp. 224, tvoří skutečně monumentální architektonický nástup fronty nábřeží z této strany. SVĚTLOTISK. KOLEM 1906 |
nahoru historie Podskalí pohlednice Podskalí |
