pohlednice staré Prahy

Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Vojtěšská čtvrť

historie | pohlednice

PhDr. KATEŘINA BEČKOVÁ: VOJTĚŠSKÁ ČTVRŤ

Vojtěšská čtvrť patřila k jedné z nejtypičtějších pobřežních částí Nového Města, které vznikaly přirozeně jako hospodářské oblasti soustřeďující řemesla a činnosti využívající ke svému provozu řeku. Středem této oblasti je původně románský kostelík sv. Vojtěcha, existující již před založením Nového Města v polovině 14. století. Byla zde čtvrť jirchářů - řemeslníků, kteří zpracovávali surové kůže. V 19. století byla Vojtěšská čtvrť jednou z nízko položených pobřežních oblastí, které trpěly pravidelně povodněmi a jejich neuspořádaná, živelně rostlá zástavba se nikterak neshodovala s představou budoucí reprezentativní úlohy pražských nábřeží jako promenády a místa luxusního bydlení s vyhlídkou na Hradčany.

Vojtěšská čtvrť zabírala plochu podél řeky od Myslíkovy ulice a Šítkovských mlýnů s vodárenskou věží na jihu po parcelu bývalé solnice na severu (na níž se roku 1868 začalo stavět Národní divadlo), v šířce od Vltavy s Žofínským ostrovem k ulici Pštrossově - ta je dodnes zachována v původním směru i s jakoby zázrakem zachovanými několika středověkými domy. Při Vltavě mezi břehem a Žofínským ostrovem byly dvě skupiny mlýnů, jižněji mlýny Šítkovské, severněji mlýny Šerlinské, zvané též Loďkové nebo Lodecké (či přesněji Horní loďkové, aby se odlišily od Loďkových mlýnů na dolním toku v Petrské čtvrti). Páteří oblasti byla Vojtěšská ulice s kostelem, farou a zvonicí. Zástavba této oblasti byla tak hustá a pro moderní dopravní spojení tak komplikovaná, že nebylo únosné o jejím zachování uvažovat.

Dříve než došlo k systematické asanaci Vojtěšské čtvrti, bylo v jejím severním cípu vybudováno v roce 1862 Prozatímní divadlo a poté v letech 1868-1883 Národní divadlo, jako první reprezentativní stavba novoměstského nábřeží. K oblasti Vojtěšské čtvrti počítáme také Žofínský (dnes Slovanský) ostrov, který vznikl povodňovými nánosy půdy až v 18. století, zejména po velké vodě roku 1784, kdy byl zpevněn zdí a upraven. Nejprve zde byly barvírny kůží - odtud jeho původní název Barvířský ostrov, teprve od roku 1841 byl nazýván Žofínem na počest arcikněžny Žofie, matky pozdějšího císaře Františka Josefa I. Na Žofíně byla postavena společenská budova, kde se pořádaly oblíbené plesy, koncerty i politická shromáždění. Na paměť Slovanského sjezdu, který předcházel revolučním událostem roku 1848, je dnes ostrov nazýván Slovanským.


ASANACE VOJTĚŠSKÉ ČTVRTI

Vltavské nábřeží, jehož stavba nezadržitelně postupovala od Palackého mostu k severu již od konce 70. let 19. století, se mělo v budoucnu spojit s prvním pražským nábřežím mezi Řetězovým a Karlovým mostem (dnes Smetanovo). Vojtěšská čtvrť stála tomuto kýženému propojení doslova v cestě. Proto byla radikální přestavba této oblasti pojata jako jediný novoměstský úsek do pražského asanačního obvodu uzákoněného roku 1893.

Tento asanační obvod se nedotýkal celého okolí kostela sv. Vojtěcha, ale jen jeho pobřežní části západně od Vojtěšské ulice. Jedině zde totiž bylo možné obhájit nezbytnost nápravy hygienických poměrů, jejichž nevyhovující stav souvisel s bezprostřední blízkostí neregulované řeky. I proto se tomuto území dosud vyhýbal zájem stavebních podnikatelů, který se již počátkem 90. let minulého století promítal do nové výstavby ve všech stavebních blocích, obklopujících tento pobřežní úsek Vojtěšské čtvrti.

Na ploše určené k asanaci byla naplánována výstavba dvou stavebních bloků, ovšem za předpokladu, že nejprve bude zbudováno nové nábřeží. Práce na jeho stavbě, které předcházelo vyvlastňování, výkup a demolice určených domů, probíhaly v období od března 1903 do března 1905. Nově vytyčené parcely Vojtěšské čtvrti při nábřeží s výhledem na Pražský hrad se staly velmi atraktivní a staviteli vyhledávané.

Nová výstavba nábřeží započala v jeho jižní části proti Šítkovské vodárenské věži a pokračovala plynule k severu v těsné návaznosti na dokončované úseky pobřežní komunikace. V řadě domů s průčelími obrácenými k Vltavě vynikají mnohé stavby svými monumentálně zdobnými a okázalými fasádami, v nichž se mísí prvky historizmu a secese.

Poslední významnou proměnou pak bylo odstranění zbylých mlýnských budov u vodárenské věže roku 1928 a vybudování konstruktivistické stavby Spolku výtvarných umělců Mánes roku 1930. V téže době byly zbořeny také lázeňské budovy na Žofíně a celý ostrov nově parkově upraven.

Stavební proměna Vojtěšské čtvrti proběhla tiše, bez dramatických momentů, jaké provázely například asanaci josefovskou a staroměstskou. Její historie totiž nebyla tak slavná a architektonické kvality nebyly nepostradatelné.

nahoru    pohlednice Praha Vojtěšská čtvrť

© EPOQUE 1900, spol. s r.o. | www, videoprodukce, svatební video Praha SKILL production s.r.o. | starý Zlín | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid

Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.