pohlednice staré Prahy

Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Malá Strana 1/3

pohlednice 1 2 3 | historie

32 - Pohled na Pražský hrad s nedostavěnou katedrálou sv. Víta

32 - Pohled na Pražský hrad s nedostavěnou katedrálou sv. Víta

Pohled také na část Malé Strany ze svahů Petřína, nejspíš ze zahrady Schönbornské. V popředí palác Colloredo-Schönbornský, dnes velvyslanectví USA. Předlohou pro tisk pohlednice byla kresba či fotografie staršího data - kolem roku 1888.

BAREVNÁ LITOGRAFIE, B.F.P. (MOŽNÁ BAŤOVEC F. PRAHA), KOLEM 1900

33 - Jeden z nejtypičtějších pohledů na malostranské střechy a věže

33 - Jeden z nejtypičtějších pohledů na malostranské střechy a věže

Pohled ze zahrady na valech Pražského hradu. Zleva kostel sv. Tomáše, velká Malostranská mostecká věž, dvě nízké pyramidy věží kostela P. Marie řádu maltézských rytířů a kopule chrámu sv. Mikuláše se štíhlou zvonicí - neodmyslitelná dominanta Malé Strany a celého historického jádra. Zcela vlevo je Karlův most, vpravo u Národního divadla ještě stojí řetězový Most císaře Františka (zbořen 1898).

DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. SNÍMEK ASI 1897. K. BELLMANN, 1899

34 - Jihovýchodní průčelí bývalé Strakovy akademie

34 - Jihovýchodní průčelí bývalé Strakovy akademie

Nyní sídlo Úřadu vlády České republiky. Novobarokní budovu, n.čp. 128, postavili v roce 1896 s nákladem přes milion zlatých z nadace hraběte J. P. Straky pro zchudlé potomky české šlechty. Původně zde byla jezuitská zahrada a „letní dům“, v němž po zrušení řádu zřízena tančírna. Koncem 19. století sídlo Klubu velocipedistů. V zahradě se nacházela 200 metrů dlouhá cyklistická a atletická dráha. Vpravo nahoře vidíme bastion č. XIX. - sv. Maří Magdaleny.

DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

35 - Úchvatné panorama Malé Strany a Pražského hradu

35 - Úchvatné panorama Malé Strany a Pražského hradu

Pohled z ochozu nábřežní zdi na Křižovnickém náměstí. Zleva od Karlova mostu stojí na Kampě dům čp. 515, zvaný Prašný dvůr, za topoly vidíme vyústění Čertovky. Podlouhlá přízemní budova, čp. 102, je Hergetova cihelna a zcela vpravo dům jejího majitele. Tato příbřežní zástavba je na obzoru korunována protáhlou linií Pražského hradu s katedrálou sv. Víta.

DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

36 - Chrám sv. Mikuláše

36 - Chrám sv. Mikuláše

Období vrcholného a pozdního baroka v plné kráse. Snímek byl pořízen ze zahrady Schönbornské. Majestátní chrám sv. Mikuláše se stavěl původně pro jezuity v letech 1703-1751. Autory a staviteli převážné části chrámu byli K. Dientzenhofer a jeho syn K. I. Dientzenhofer, dva nejvýznamnější stavitelé pražského baroka. Později byla postavena štíhlá věž zvonice - dílo A. Luraga. Vpravo dole jsou dobře vidět střechy a horní patra domů na severní straně tržiště (viz obr. 61).

DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

37 - Sesutý Karlův most po velké povodni 4. září 1890

37 - Sesutý Karlův most po velké povodni 4. září 1890

Před mostem je ještě část naplaveného dřeva všeho druhu a nejrůznějšího původu, např. z vorů, ze skládek v Podskalí a odjinud, které ucpalo mostní oblouky. Obrovskému tlaku vody pak most nemohl dlouho odolávat. Soudě podle výšky hladiny Vltavy je možné, že snímek byl pořízen den či dva dny po protržení jeho střední části. Za mostem dobře vidíme zatopenou příbřežní zástavbu Malé Strany. Jedna z mála známých zajímavostí mostu je, že při pohledu z velké Malostranské mostecké věže není rovný, ale zakřivený přibližně do tvaru velmi protáhlého písmena S, připomínajícího lidskou páteř. Katedrála sv. Víta s hlavní věží (s dobře patrnými třemi architektonickými slohy) je ještě bez příčné a západní lodě. V lešení jsou zvedající se nové západní věže.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK ZÁŘÍ 1890. Z. REACH, 20. LÉTA

38 - Malostranská část Karlova mostu

38 - Malostranská část Karlova mostu

Most ústí do brány mezi věží Juditinou (z roku 1172) a vyšší Malostranskou mosteckou věží (dokončenou snad před rokem 1470). Most zdobí 30 barokních soch, z nichž dvě vidíme v popředí snímku. Na mostě jsou vidět i koleje pro tramvajovou dopravu. V letech 1883-1905 zde jezdila koňská tramvaj, v údobí 1905-1908 tramvaj elektrická. Natažení troleje přes tento historický objekt nepřicházelo v úvahu, a proto v úseku Křižovnické náměstí - Ulice k mostu byla tramvaj napájena spodním přívodem pomocí kontaktů (rozmístěných podél kolejí) a elektrického příslušenství, které zabezpečovalo dodávku proudu pouze pod jedoucí tramvají. Jinak byly kontakty ve vozovce bez napětí. Autorem tohoto kuriózního řešení byl význačný český elektrotechnik a vynálezce F. Křižík, rovněž i tvůrce první pražské elektrické tramvaje.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

39 - Oblouk Karlova mostu na ostrově Kampa

39 - Oblouk Karlova mostu na ostrově Kampa

Vlevo vyčnívá horní část velké Malostranské mostecké věže. Pod ní v přízemním objektu, který je přístavkem domu U zlatého lva, čp. 493, je řada obchůdků. Na snímku je otevřen pouze krám F. Holejšovského – dámského kadeřníka. Prostor před krámky patří ještě k náměstí na Kampě. Odtud vede spojka pod obloukem Karlova mostu k plácku na konci Lužické ulice, a to přes krátké přemostění ramene Vltavy, které Kampu obtéká.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1910

40 - Pohled na část pražských Benátek

40 - Pohled na část pražských Benátek

Pohled také na vedlejší rameno Vltavy, zvané Čertovka, směrem severovýchodním. Toto rameno vytváří na malostranském břehu ostrov Kampu a v průběhu svého toku s okolní zástavbou i značně malebné prostředí a zvláštní atmosféru připomínající italské Benátky. Fotograf stál na můstku přes Čertovku za třetím obloukem Karlova mostu (viz obr. 39). Zleva zadní trakty domů v Lužické ulici s otevřenými okny část domu U Planičků, čp. 87, následuje dům U Felbrů, vyšší a novější Červená bota, kde bývala mýtnice, dále domy U Brykců a U tří kaprů. V dalším domě U tří zelených křížků žil F. Holina, výborný kaligraf a komorník generála křižovnického řádu, u něhož se v polovině 19. století scházeli spisovatelé a vlastenci včetně J. Nerudy (viz str. 66). Velkou a celoživotní Nerudovou láskou byla Holinova dcera Anna.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMENN, 1899

41 - Pohled ze stejného místa jako na předešlém obrázku, ale jižním směrem

41 - Pohled ze stejného místa jako na předešlém obrázku, ale jižním směrem

V pozadí vidíme Velkopřevorský mlýn, čp. 489, postavený pravděpodobně již v 2. třetině 14. století. V průběhu věků se nazýval různě, např. Maltézský, Spálený atd. V roce 1596 byl prodán malostranské obci a v letech 1597-1598 přestavěn do přibližně dnešní podoby. Velké kolo mlýna, které je dnes zrenovované a někdy i v chodu, se na snímku nachází ještě v přístavku. Vlevo zeď zahrady domu na Kampě U zlatého lva se sochařskou dílnou J. Kruckého (viz obr. 45). Později zde byla restaurace. Od Zlatého lva vedou schůdky k vodě. Odtud se nejen nastupovalo do loděk, ale hlavně nosila voda, pralo a máchalo prádlo, jako ostatně tehdy podél všech břehů řeky. Vpravo je přízemní trakt novějšího domu přiléhajícího až k mostu.

SVĚTLOTISK. V. KRÁTKORUKÝ, KOLEM 1900

42 - Jižní strana Velkopřevorského náměstí se dvěma paláci hraběte Buquoye

42 - Jižní strana Velkopřevorského náměstí se dvěma paláci hraběte Buquoye

Zleva velký Buquoyský palác, čp. 486, se sochami M. Brauna a velkou zahradou, která končí až u ramene Vltavy. Palác nechal vystavět arcibiskup Valdštejn na místě tří domů, dvou Valdštejnských a domu U černého orla. V roce 1748 ho koupil hrabě F. l. Buquoy. Dnes je zde velvyslanectví Francie. Za ním malý Buquoyský palác, čp. 484, s cenným renesančním štítem, uzavírá náměstí na západě. Toto náměstí leží sice poblíž hlavních komunikací a dnešních turistických tras, avšak žádná jím neprochází. Velebný klid, příroda a malebnost Kampy v sousedství jakoby zasahovaly až sem. Závěr textu pod obrázkem : "Těším se, že se dnes večer přeci sejdeme, je dokladem, že se odesílatel na tehdejší služby pošty mohl stoprocentně spolehnout."

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, 1899

43 - Severní část Maltézského náměstí

43 - Severní část Maltézského náměstí

Náměstí se sochou sv. Jana Křtitele od J. Brokoffa z roku 1715. Vlevo vidíme barokní dům s portálem, čp. 479, za ním dům Stará pošta s hostincem, čp. 480. V letech 1622-1723 tu byla hlavní pražská pošta. Za Starou poštou je ústí Prokopské ulice, v níž v době pořízení snímku byla jedna ze sběren pražské lotynky (viz obr. 88). Tudy se asi od roku 1855 na valnících tažených koňmi převážely na nádraží Státní dráhy v Hybernské ulici železniční vagony vyrobené v smíchovské Ringhofferově továrně. V té době totiž neexistovalo spojení po kolejích mezi levým a pravým vltavským břehem. To bylo uskutečněno až postavením Železničního mostu pod Vyšehradem v roce 1871 (viz obr. 540). Úsek mezi Maltézským náměstím a Karlovým mostem patřil při transportu k nejobtížnějším.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK, 1905

44 - Náměstí na Kampě

44 - Náměstí na Kampě

Pohled od jihu k severu ke schodům na Karlův most. Souvislejší zástavba na Kampě byla umožněna až poté, co se zvýšil terén ostrova navážkami sutě z vyhořelých domů po velkém požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541. Jedním z nejstarších je dům U zlatých nůžek, čp. 494 (na konci řady vlevo), s první zmínkou z roku 1568. Tento jediný souvisle zastavěný prostor na ostrově s dvou až třípatrovými středověkými, barokními i klasicistními domy vytváří nyní uprostřed Kampy malebné a tiché zákoutí, které ožívá jednou do roka při tradičním hrnčířském trhu (i s keramikou). Ne vždy byla ale Kampa tak idylická. V dvoupatrovém domě U Štýgrů, čp. 511 (čtvrtý zprava), byla koncem 18. století Förstrova textilka, ve které pracovalo kolem 130 dělnic i dělníků.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1901

45 - Sochařský a štukatérský závod J. Kruckého v domě U zlatého lva, čp. 493

45 - Sochařský a štukatérský závod J. Kruckého v domě U zlatého lva, čp. 493

Pohled do venkovního prostoru dílny v zahradě domu, která ze strany Čertovky byla ohrazena zdí (viz obr. 41). V podniku se pracovalo dost se sádrou, takže umístění dílny u vody bylo logické. Jak je zřejmé ze snímku, sortiment firmy byl poměrně široký. Vyráběla a dodávala prefabrikované dekorativní prvky pro potřeby stavebnictví - jehlany, věžičky, pylony, obelisky a nejrůznější reliéfy. Dále sochy svatých, andílků a další sošky pro kostely a hřbitovy. Na snímku vpravo je pravděpodobně J. Krucký, nalevo od něj jeho tři zaměstnanci. F. Ruth ve své Kronice královské Prahy a obcí sousedních informuje, že v domě U zlatého lva bydlel ke konci 18. století učitel A. Renner, jenž měl doma následující kuriozity: elektrický stroj, vývěru, magdeburské polokoule, barometry, sbírku popelnic a harmoniku, kterou prý zhotovil jako první v Čechách.

SVĚTLOTISK. FOTOGRAF A. F. WANNER, ŠTĚCHOVICE N. VLATAVOU. J. KRUCKÝ, KOLEM 1910

46 - Zákoutí U Rybáře na místě dnešního parku a náměstí na Klárově

46 - Zákoutí U Rybáře na místě dnešního parku a náměstí na Klárově

Jde o malou část rozsáhlého komplexu vojenských zásobáren (dříve pekáren) zbořených v roce 1917. Převážná část budov se nacházela za stanovištěm fotografa. Objekty na snímku stály poblíž vyústění bývalé Železné lávky na malostranský břeh na rohu ulic U železné lávky a Pavelské. Dům se schodištěm, čp. 129, zbořený v roce 1916, byl pravděpodobně administrativní budovou zásobáren, nízká budova vpravo, čp. 125, zbořená roku 1917, sloužila nejspíš jako skladiště. Za těmito objekty vedla Pavelská ulice, končící průchodem v příčném traktu budovy čp. 129 (viz obr. 47). Nádvoří zametají civilní zaměstnanci vojenské zprávy, zatímco vojáci vychutnávají chvíle volna po směně.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1910

47 - Pavelská ulička

47 - Pavelská ulička

Pohled směrem k východu. Byla spojnicí mezi ulicí Letenskou (přes Lužickou, která zasahovala až na dnešní Klárov k Ústavu slepců) a ústím Železné lávky na malostranském břehu. Vlevo nízký objekt vojenských zásobáren, čp. 125 (postaven 1769, přestavěn 1837), za ním vyšší dům, čp. 129, v jehož podchodu ulička končí (druhá strana těchto objektů - viz obr. 46). Za podchodem vedly schody na již zvýšený terén ulice U železné lávky. Vpravo dům čp. 126 (postaven kolem roku 1540) – bývalá strážnice u přívozu, jenž tu byl v provozu před postavením Železné lávky. Budovy na snímku byly zbořeny kolem roku 1917. Dnes je zde park - součást náměstí Klárov.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1910

48 - Lužickosrbský seminář, čp. 90/13

48 - Lužickosrbský seminář, čp. 90/13

Na rohu ulic Lužické a Míšeňské (vpravo). Když Horní Lužice, která od dob Karla IV. patřila k Českému království, připadla roku 1635 kurfiřtu saskému, tamější slovanský jazyk začal ustupovat německému a katolická víra protestantské. Proto v roce 1704 bratři Šimonové z Budyšínska založili pro hornolužické studenty zmíněný katolický seminář, nacházející se původně v domě čo. 11. Ten v roce 1707 bratři koupili i se sousední parcelou, na níž kolem roku 1728 nechali postavit barokní dům, který vidíme na snímku (později připadl Budyšínské kapitule). I tento seminář měl Josef II. v úmyslu zrušit, ale kapitula si ho uhájila. V roce 1846 zde lužickosrbští studenti založili Serbowku - první slovanský studentský spolek v Praze. Docházeli sem významní čeští slávisté, např. J. Dobrovský, V. Hanka a jiní, aby pečovali o jazykovou a vlasteneckou výchovu členů Serbowky.

SVĚTLOTISK. B. EHRLICH, 1898

49 - Jeden z dvorků nájemního domu

49 - Jeden z dvorků nájemního domu

Snad v Lužické ulici. Tento typ domů stavěli obvykle bez podrobnějších plánů stavitelé, kteří řadu problémů a detailů řešili přímo na místě v průběhu stavby. Podařilo se jim vytvořit domky s dvory, které si dodnes uchovaly svůj půvab. Romantiku a atmosféru těchto míst nejvýstižněji popisuje J. Neruda ve svých Malostranských povídkách. Žena na schodech, které vedou na pavlač, může ve džbánku s úzkým hrdlem nést ledasco - vodu z pumpy městského vodovodu, pivo, nebo také petrolej na svícení, kdoví...

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. PRAVDĚPODOBNĚ 20. LÉTA

nahoru    2     3

© EPOQUE 1900, spol. s r.o. | www, videoprodukce, svatební video Praha SKILL production s.r.o. | starý Zlín | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid

Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.