pohlednice staré Prahy

Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Staré Město 3/3

pohlednice 1 2 3

192 - Průhled Havířskou ulicí od Stavovského divadla k ulici Na Příkopě

192 - Průhled Havířskou ulicí od Stavovského divadla k ulici Na Příkopě

Název ulice nemá nic společného s havířstvím a vznikl buď zkomolením anebo přezdívkou jména některého ze dvou majitelů zdejších domů (Haller a Tobiáš z Kutné Hory - což bylo havířské město). Ulice vznikla prolomením staroměstských hradeb asi v roce 1402. Ty probíhaly přibližně v linii Provaznické ulice – za druhým domem zprava. Domy v ulici jsou převážně klasicistní, až na barokní rohový dům vpravo, čp. 398. Rovněž i protější nárožní dům U modrého hroznu, čp. 580, byl barokní, v 18. a 19. Století se známou kavárnou a vinárnou, do které se chodilo po představení krytou chodbou přímo z divadla. Po jeho zboření v roce 1899 zde byl postaven nový dům. V pozadí vidíme rokokový Sylva-Taroucovský palác v ulici Na Příkopě.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. Z. REACH, 20. LÉTA

193 - Interiér Staroměstské tržnice

193 - Interiér Staroměstské tržnice

Od pradávna se prodávaly potraviny a veškeré zboží na trzích a ulicích pod širým nebem. Teprve zvýšené nároky na hygienu koncem 19. století si vynutily a současně rozvoj techniky (elektřina, umělé chlazení, vytápění, vodovod aj.) umožnil budování krytých tržnic s veškerým potřebným vybavením. Svou první tržnici nechala vybudovat pražská obec na společném prostoru mezi novými bloky domů v Rytířské a Ovocné ulici v letech 1894-1897 nákladem 2,7 milionů korun. V průchozí tržnici přístupné z obou ulic bylo přes 300 stánků rozmístěných mezi litinové nosné sloupy, na nichž spočinula prosklená stropní konstrukce. Přemístění trhovkyň z ulic se neobešlo bez potíží. Šlo o značnou averzi vůči novotám, nehledě k tomu, že poplatky za stánky v tržnici nebyly nízké a nebylo možné se jim vyhnout. Nakonec se do prostorné haly přestěhovala většina trhovkyň z Vaječného trhu v Rytířské ulici.

LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. D. KOSINER A SPOL., 1907

194 - Rytířská ulice od Uhelného k Ovocnému trhu se Stavovským divadlem

194 - Rytířská ulice od Uhelného k Ovocnému trhu se Stavovským divadlem

Název ulice byl odvozen od rytířských turnajů, připomínaných poprvé při oslavě české korunovace Karla IV. a provozovaných zde ještě v 18. století. Jinak tu byl od nepaměti trh, jeden z největších v Praze, s množstvím stánků jak na ulici, tak i v podloubí, s věčným hemžením a neutuchajícím hlukem. Prodávalo se zde všechno možné: mrtvá a živá drůbež, vejce, tvaroh, máslo, polévky, vdolky, káva atd. Celý ten mumraj skončil v roce 1897 postavením tržnice ve vnitřním prostoru novorenesanční administrativní budovy, projektované J. Fialkou. Čtyřpatrový rozložitý objekt byl postaven na místě čtyř starých domů čp. 405 až 408. Starou zástavbu v těchto místech reprezentují již jen první tři domy vpravo, původně středověké, s podloubím. V prostředním z nich (čp. 410) žil od roku 1651 barokní sochař J. J. Bendl.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1898

195 - Rytířská ulice od Stavovského divadla k Uhelnému trhu

195 - Rytířská ulice od Stavovského divadla k Uhelnému trhu

Byla původně součástí Nového tržiště v Havelské čtvrti, založené ve 13. století a osazené německými kolonisty. Zdejší tržiště výhodně položené mezi Starým a Novým Městem stouplo na významu poté, co sem Karel IV. nechal přestěhovat prodej některých druhů zboží ze Staroměstského náměstí. Ve zdejších kotcích se až do jejich zbourání v roce 1891 prodávalo např. sukno, kožešiny, ale i maso. Na jejich místě vyrostla v letech 1892-1894 Městská spořitelna projektovaná O. Polívkou a A. Wiehlem nákladem 1,2 milionu korun. Na výzdobě se podíleli přední sochaři a malíři té doby. Původně dvoupatrová budova (na snímku) byla v 30. letech zvýšena o patro. Vpravo část bývalého kláštera obutých karmelitánů - barokní stavby z roku 1671. V roce 1848 tu sídlil Svatováclavský výbor, v době protihabsburské revoluce pověřený vedením českého politického hnutí.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1900

196 - Část Rytířské ulice

196 - Část Rytířské ulice

Od ulic Melantrichovy a Na můstku ke Stavovskému divadlu. Ještě koncem 19. století zde bývalo jedno z nejrušnějších tržišť. Tomuto úseku po levé straně se říkalo Husí trh, neboť se zde prodávaly husy přímo z vozů (slušná husa stála půldruhé zlatky). V úseku na pravé straně bývalo vyloženo železné nádobí a jiné kuchyňské potřeby. Vlevo je nároží nově postavené Městské spořitelny, na protějším nároží vidíme dům U modré růže, čp. 403, s původně gotickou věží, která byla součástí opevnění Havelského Města. Ze snímku je patrné, že převážná část trhovců se již přesunula do nedaleké tržnice. Hemžení, vyvolávání a smlouvání, tak typické pro trh, vystřídalo drkotání kočárů a velkoměstský ruch s hloučky diskutujících a na Václavské náměstí mířících Pražanů.

SVĚTLOTISK. E. SCHMIDT, DRÁŽĎANY - BUDAPESŤ, 1899

197 - Rytířská ulice se Stavovským (Nosticovým) divadlem a bývalým klášterem obutých karmelitánů u sv. Havla

197 - Rytířská ulice se Stavovským (Nosticovým) divadlem a bývalým klášterem obutých karmelitánů u sv. Havla

Stavovské divadlo bylo postaveno v klasicistním slohu v letech 1781 až 1783 A. Haffeneckerem; další úpravy pocházejí z 19. a 20. století. U jeho zrodu stál hrabě Nostic-Rieneck ze skupiny vlasteneckých šlechticů, usilujících o povznesení pražského kulturního života. Divadlo proslavil W. A. Mozart svými operami - Figarovou svatbou a premiérovým uvedením Dona Giovanniho v roce 1787. V divadle se hrálo převážně německy (až do roku 1920), ale v některých údobích také česky. Např. v roce 1834 zde byla uvedena Tylova komedie Fidlovačka s hudbou F. Škroupa, kde poprvé zazněla pozdější česká hymna Kde domov můj?. Klášterní budovu vlevo postavili v raně barokním slohu D. Orsi a M. Lurago. Vpravo na ulici vidíme ještě ojedinělá stanoviště trhovkyň.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

198 - Severní strana Havelské ulice či také Zelného (Zeleného) trhu

198 - Severní strana Havelské ulice či také Zelného (Zeleného) trhu

Prostranství je částí bývalého trhu Havelského Města. Vesele tu bylo při oslavě korunovace Václava II. dne 2. června 1297. Pro prostý lid tu ze studně teklo dokonce i víno. Další slavnost se zde konala ve zvláštní dřevěné boudě dne 2. září 1347 po české korunovaci Karla IV. Po roce 1362 bylo původní tržiště Havelského Města rozděleno budovami kotců na dvě souběžné ulice, dnešní Rytířskou a Havelskou (na snímku). Domy s gotickým podloubím si dodnes zachovaly svůj starobylý vzhled, až na rohový dům U Mrázů, čp. 504 (vpravo), který byl ve 20. letech necitlivě přestavěn pro potřeby banky. Jméno trhu je odvozeno od zeleniny, která se zde převážně prodávala a prodává. I když malebné slunečníky a nůše trhovkyň patří minulosti, dodnes je zdejší tržiště snad nejoblíbenější v Praze.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1907

199 - Severovýchodní strana Uhelného trhu v pohledu od ústí Martinské ulice

199 - Severovýchodní strana Uhelného trhu v pohledu od ústí Martinské ulice

Z tohoto místa je nejlépe vidět, jak původní prostor tržiště Havelského Města byl výstavbou kotců a později dvou řad domů rozdělen tak, že vznikly tři ulice: zprava Rytířská, V kotcích a Havelská. Zleva ústí na náměstí ulice Skořepka. Za ní vystupuje do náměstí dům čp. 424 s kavárnou U tří stupňů (viz obr. 201). Až do počátku 19. století stávala uprostřed náměstí kovárna, ve které se prodávalo i dřevěné uhlí - odtud název Uhelný trh. V době zhotovení snímku se tu prodávaly hlavně řezané květiny a také pohřební věnce. Podobně jako na Ovocném trhu, i zde se rozložily četné pouliční vyvařovny. Až do 1. světové války tady bylo možné dostat za jednotnou cenu dvou krejcarů -„za dva na dlaň“ - např. sběračku horkých brambor, nudlí, hrnek polévky anebo velkou koblihu.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

200 - Jihovýchodní strana Ovocného trhu

200 - Jihovýchodní strana Ovocného trhu

Od 14. století zde byl Masný trh - masné krámy byly odstraněny až v 18.století. Od  té doby bylo prostranství vyhrazeno prodeji ovoce. Trh byl v provozu celý rok, zejména od jara do podzimu. Než dozrálo první ovoce, prodávaly se zde datle, fíky, pomeranče, lisované meruňky, ořechy aj. První tři domy zprava, čp. 576 až 574 (poslední s průchodem do ulice Na Příkopě), byly zbořeny koncem 20. let. Dlouho zde byla volná proluka a teprve v roce 1997 bylo místo zastavěno obchodním centrem Myslbek. Ve čtvrtém domě, čp. 573, byla kolej Václava IV. pro mistry svobodných umění (1381). Dům byl rovněž průchozí do ulice Na Příkopě, s množstvím krámů, převážně s nábytkem. Tato obchodní pasáž, jedna z prvních v Praze, byla zřízena v roce 1872. V další budově, se zalomeným průčelím, sídlila v letech 1539- 1784 pražská mincovna.

SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ E. ČÍŽEK, KOLEM 1900

201 - Dům s kavárnou U tří stupňů na Uhelném trhu, čp. 424

201 - Dům s kavárnou U tří stupňů na Uhelném trhu, čp. 424

Je jediným dodnes zachovaným z celé řady starobylých domů s podloubím, které lemovaly západní stranu náměstí. Ostatní byly zbourány a na jejich místě byl postaven činžovní dům U Šturmů (vlevo na rohu Skořepky) a v roce 1883 budova školy (vpravo). Kavárnu, zvanou též U sester kafíčkových, navštěvovaly s oblibou zelinářky a trhovkyně. Nabízela kávu za 8 krejcarů čili 16 haléřů v době, kdy např. známka na pohlednici stála 5 haléřů. Šlo pochopitelně o bílou kávu a jak nasvědčuje cena, musel to být nejméně půllitrový „kafáč“. Krám s obnošeným šatstvem (vedle kavárny) na náměstí s trhem neměl jistě nikdy nouzi o zákazníky. Trhovkyně v popředí prodává přímo z nůše. Pohlednici užíval majitel kavárny k propagaci svého podniku.

SVĚTLOTISK. UNIE PRAHA, KOLEM 1900

202 - Severozápadní strana Ovocného trhu v pohledu k Celetné ulici

202 - Severozápadní strana Ovocného trhu v pohledu k Celetné ulici

První dva domy zleva, čp. 560 a 563, byly v 60. letech přestavěny pro potřebu Univerzity Karlovy. Pátý, čtyřpatrový dům U české orlice postavil v roce 1896 F. Ohmann v českém národním slohu. Prolínají se v něm prvky gotiky, renesance a lidové architektury. Na konci řady ještě stojí dům U zlaté mříže, čp. 570, který spolu s dalším na rohu Celetné nahradí o 13 let později Gočárova kubistická novostavba. V pozadí, v lomeném křídle budovy čp. 587, bylo v revolučním roce 1848 rakouské vojenské velitelství s hlavním stanem smutně proslulého generála Windischgrätze. K zajímavým dobovým detailům patří vedle plynových lamp, osvětlujících výkladce vpravo, i stylový veřejný záchodek za slunečníky.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

203 - Kostel sv. Havla od Zelného trhu

203 - Kostel sv. Havla od Zelného trhu

Chrám, původně gotický, byl založen Václavem I. v roce 1232 jako farní kostel Havelského Města. Později v něm byly uloženy ostatky sv. Havla, které získal Karel IV. ve švýcarském St. Gallenu. Barokní přestavba kostela byla provedena v letech 1723-1738. Novorenesanční budova Městské spořitelny postavená na místě kotců nešťastně zakryla téměř polovinu jeho průčelí. V prostoru před chrámem a v úzké uličce podél něho měli do 18. století stánky a krámy, ponejvíce v podloubích pronajatých od křesťanských majitelů domů, židovští kupci z ghetta. Kvůli svému hlučnému způsobu prodeje měli neustálé konflikty s karmelitány. Tato místa se nazývala židovský „Tandlmarkt“, na rozdíl od křesťanského, který se nacházel v místech Zelného trhu.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1900

204 - Dvůr Mühldorfského domu čp. 185 s průchodem mezi Anenskou
a Karlovou ulicí

204 - Dvůr Mühldorfského domu čp. 185 s průchodem mezi Anenskou a Karlovou ulicí

Původně nižší středověký dům prošel složitým stavebním vývojem, o čemž svědčí jeho dnešní tři patra s klasicistním průčelím do Karlovy ulice a nádvorní přístavky s pavlačí a velkými lunetovými okny. Na rozdíl od malých oken hlavního traktu měly tu výhodu, že rodinám s dětmi, které tu bydlely, poskytovaly v úzkém obestavěném prostoru relativně více vzduchu a světla. Kromě pózující rodinky, která zpestřila fotografovi záběr, vidíme na dvoře všudypřítomné a praktické dvoukoláky. Od roku 1902 patřil dům židovské náboženské obci, která později v jedné jeho části zřídila rituální lázeň mikve. V době 1. republiky zde pivovar Pragovar otevřel pivnici U rytíře Malvaze k propagaci svého piva. Sem donedávna chodívaly celé generace studujících ze sousedního Klementina.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1909

205 - Jižní část Husovy ulice od kostela sv. Jiljí směrem k ulici Na Pernštýně

205 - Jižní část Husovy ulice od kostela sv. Jiljí směrem k ulici Na Pernštýně

Původně Dominikánská ulice byla v roce 1870 přejmenována po církevním reformátoru Mistru Janu Husovi. Zprava dům čp. 241, v němž byly od konce 14. století po jistou dobu uchovávány zemské desky, tj. knihy, do kterých se zapisovaly majetkoprávní údaje v Českém království. Ve třetím domě vpravo sídlila německá technika, česká měla svůj stánek na Karlově náměstí. V rohovém domě čp. 236 byla známá staropražská hospoda U Vocelků s  vyhlášenou kuchyní a dobrým pivem. Ve velké stinné zahradě se konaly nedělní odpolední a večerní koncerty dechové hudby, která se hlučně rozléhala po jinak tichém okolí.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1902

206 - Betlémské náměstí - pohled směrem západním

206 - Betlémské náměstí - pohled směrem západním

Uprostřed rozložitý dům U Halánků, čp. 269, bývalý pivovar se sladovnou, který v roce 1826 přešel do majetku rodiny Náprstkových. Vlastenec, buditel a cestovatel V. Náprstek, nadšen technickým pokrokem v Americe, se po návratu v roce 1858 rozhodl založit České průmyslové muzeum. Pro tento účel dal k dispozici dům U Halánků a v roce 1886 také nově postavenou třípatrovou budovu (v pozadí) podle návrhů A. Bauma a B. Münzbergera. Později se náplň muzea rozšířila o sbírky etnografické a historické. Ve středověku stála na náměstí Betlémská kaple, kde kázal Mistr Jan Hus. Ta byla v roce 1784 zbořena a její zbytky se nacházely v domě čp. 255 (na záběru zcela vpravo). V 50. letech byla kaple po zboření obou domů vpravo v poněkud jiné podobě obnovena.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

207 - Severní, závěrečná část Husovy ulice od nároží Karlovy ulice
k Mariánskému náměstí

207 - Severní, závěrečná část Husovy ulice od nároží Karlovy ulice k Mariánskému náměstí

Zprava dům U Hesínů, čp. 154, s krásně vyřezávaným rohovým výkladcem firmy Raymann a spol., která zde měla sklad plátna a stolního prádla. Rakouský dvouhlavý orel převýšený císařskou korunou, po stranách s okřídlenými lvy, prozrazuje, že šlo o c. a k. dvorního dodavatele. Další dům U zlatého koníka, původně středověký, byl v roce 1804 klasicistně přestavěn. Za ním se rozkládá vrcholné dílo pražského baroka - monumentální Clam-Gallasův palác, reprezentační šlechtické sídlo, postavené v letech 1713 – 1729 podle plánu J. B. Fischera z Erlachu. Nešlo o úplnou novostavbu, nýbrž o rozsáhlou přestavbu s využitím zbytků bývalého gotického paláce markraběte Jana Jindřicha, bratra Karla IV. Provedením plastické výzdoby, včetně osmi gigantů u obou vstupních portálů, byl pověřen M. Braun. V současné době se zde nachází Archiv hl. města Prahy, založený v roce 1851. A do května 1945 byl archiv v severním křídle Staroměstské radnice, která v době Pražského povstání vyhořela. Tím byla zničena značná část nenahraditelných dokumentů a archiválií. Zachráněné zbytky byly převezeny do Clan-Gallasova paláce.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

208 - Seminářská ulice stáčející se doprava kolem Klementina do Karlovy ulice

208 - Seminářská ulice stáčející se doprava kolem Klementina do Karlovy ulice

Jméno uličky pochází od generálního kněžského semináře, založeného v roce 1783 Josefem II. v Klementinu. Díváme se na sluncem zalité fasády domů na východní straně ulice. Vlevo ve stínu je část Trauttmannsdorfského domu, čp. 159, který měl být zbourán, aby do oken protějšího semináře mohlo proniknout více světla. Naštěstí se tak nestalo. Další dům, malý Nostický, též U černé hvězdy, č p. 177, je renesanční s krásnými psaníčkovými sgrafity na průčelí. Ulička pokračuje domem čp. 176 s barokním průčelím, na něj navazuje dům U zlaté studně s barokními pavlačemi na konzolách, arkýřem a dvěma štíty na této straně. V rámci reorganizace tramvajové dopravy v roce 1900 měla i touto úzkou uličkou vést trať elektrické tramvaje. Však protesty odborné veřejnosti, zejména Klubu za starou Prahu, těmto plánům zabránily.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1909

209 - Dům U zlaté studně, čp. 175, na rohu Karlovy a Seminářské ulice

209 - Dům U zlaté studně, čp. 175, na rohu Karlovy a Seminářské ulice

Jméno domu je zřejmě odvozeno od pověsti o zlatém pokladu ukrytém ve zdejší studni. Fasáda původně středověkého domu je pozoruhodná barokní štukovou výzdobou od J. O. Mayera z počátku 17. století. Na průčelí je ve vysokém reliéfu zpodobněno celkem sedm světců, mj. i sv. Roch - patron nemocných morem (vpravo nad výkladcem). Ten pravděpodobně vděčí za své umístění na domě skutečnosti, že jeho majitel J. Wersser s chotí přežili morovou epidemii v roce 1714. Pro zchátralost se přikročilo v roce 1957 k renovaci, při které byl odstraněn i nevhodný výkladec obchodu. Původní krásu navrátila domu až důkladná rekonstrukce dokončená v roce 1987, při které muselo být vzhledem k velmi špatnému stavu sneseno a znovu postaveno celé třetí patro. Dům se tehdy propojil se sousedním domem v Seminářské ulici, který bylo třeba rovněž pro havarijní stav téměř znovu postavit. Karlova ulice (vpravo), ač poměrně úzká a klikatá, byla jednou z významných a nejživějších komunikací Prahy, částí Královské cesty, kudy se ubíraly korunovační a jiné průvody od Staroměstského náměstí na Pražský hrad.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. Z. REACH, 20. LÉTA

210 - Pohled od souběhu ulic Jilské (vpravo) a Jalovcové (vlevo)
do malé Karlovy ulice

210 - Pohled od souběhu ulic Jilské (vpravo) a Jalovcové (vlevo) do malé Karlovy ulice

Tak se lidově nazýval a nazývá závěrečný úsek Karlovy ulice mezi Husovou a Malým náměstím, jehož část vidíme za skupinou uprostřed. Malá Karlova ulice probíhá v těchto místech dost komplikovaně. Vychází za prvním domem zleva, lomí se do popsaného úseku a ústí v pozadí vpravo na Malé náměstí. Jilská ulice nese jméno podle nedalekého kostela sv. Jiljí ze 14. století při klášteře dominikánů. První dům zleva U Kočků, čp. 147, původně gotický s románským jádrem, nádherným barokním průčelím a portálem, vlastnil kolem roku 1700 I. Bull, administrátor tabákové manufaktury v Čechách. Naproti němu v domě U velryby, čp. 453, bylo české lidové knihkupectví, antikvariát a vydavatelství J. Springera, které se specializovalo na hudebniny.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1900

211 - Malá Karlova ulice od Husovy k Jilské

211 - Malá Karlova ulice od Husovy k Jilské

Úzká ulička tvoří část tzv. Královské cesty. Patřila vždy k nejrušnějším na Starém Městě a soustřeďovalo se v ní velké množství obchodů. Zleva již vzpomínaný dům U Hesínů s obchodem firmy Raymann a spol., za ním dům čp. 152. Dále objekt se třemi vikýři ve štítě, čp. 149, který vznikl spojením dvou gotických domů a jejich renesanční přestavbou kolem roku 1600. Má krásné nádvoří s renesančními arkádami a v některých místnostech renesanční a barokní stropy. Na domě je připevněn reklamní kotouč propagující blůzy firmy Dejl. Za ním je dům čp. 146, jehož nároží vidíme i na obr. 210, kde prodával deštníky J. Morgenstern, vpravo pak dům U P. Marie Pomocné ze 14. století, s klasicistně přestavěnou fasádou a obchodem J. Löbla s oděvy. Výklady mají převážně své vlastní elektrické osvětlení. U prvního obchodu vlevo jsou zatím instalovány kovové držáky, světla se budou teprve zavěšovat.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1912. Z. REACH, 20. LÉTA

212 - Křižovnické náměstí od Staroměstské mostecké věže

212 - Křižovnické náměstí od Staroměstské mostecké věže

Jeho dnešní podoba pochází z roku 1849, kdy zde byl z veřejných sbírek zbudován pomník Karla IV. (stál 60 tisíc zlatých). Dominantou náměstí je křižovnický kostel sv. Františka Serafinského s kopulí, postavený v letech 1679-1688 dle projektu francouzského architekta J. B. Matheye. Kostel je součástí kláštera křižovníků s červenou hvězdou, jediného ryze českého řádu, který založila Anežka Přemyslovna ve 13. století. Uprostřed je vchod do Klementina, vedle něj kostel sv. Salvátora založený roku 1578 jezuity, jehož raně barokní průčelí bylo dokončeno v roce 1601. Vstupní portikus je s největší pravděpodobností dílem C. Luraga, sochy na průčelí jsou od J. J. Bendla. V pozadí se právě míjí elektrická tramvaj (jede od Národního divadla k Linhartskému náměstí) s koňkou (vyjíždí na Karlův most).

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1905

213 - Staroměstské mlýny a vodárna s Novotného lávkou (vlevo)
a Karlovými lázněmi (uprostřed vpravo)

213 - Staroměstské mlýny a vodárna s Novotného lávkou (vlevo) a Karlovými lázněmi (uprostřed vpravo)

Přístupová lávka před objekty nese jméno staré rodiny pražských mlynářů. Mlýny v těchto místech stávaly odedávna a v 15. století k nim přibyla vodárenská věž (uprostřed). Z věže se voda rozváděla dřevěným potrubím do veřejných kašen. Objekty na snímku jsou z doby pozdější, vznikly po dvou ničivých požárech v roce 1848 a 1878. Zleva budova vodárny, čp. 201, od A. Wiehla z roku 1883, postavená ve stylu české novorenesance na místě vyhořelého mlýna. Rovněž další objekt na místě mlýnů, čp. 200, pochází z konce 19. století. Vodárna byla zrušena v roce 1913, po vybudování vodovodu z Káraného. Domy vpravo od věže, podél Poštovské ulice, čp. 198-194, byly vystavěny po roce 1848. V prostředním dvoudomě byly až do 70. let Karlovy lázně. Novostavba vpravo, n.čp. 206, byla postavena po roce 1896 na místě tří starších domů.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1900

214 - První pražské nábřeží - Františkovo

214 - První pražské nábřeží - Františkovo

Bylo vybudováno po zbourání staré zástavby v letech 1841-1843. Po ulici Na Příkopě a Ferdinandově třídě se stalo třetím pražským korzem. Pražanům se z nové promenády otevřel dosud nevídaný pohled na panorama Hradčan. Novogotický pomník s jezdeckou sochou císaře Františka I. postavili na svůj náklad čeští stavové. Jeho základní kámen byl položen v srpnu 1845 v rámci oslav příjezdu prvního vlaku do Prahy. Pomník má tvar gotické věže, v níž byla bronzová socha panovníka dle modelu J. Maxe. Ve spodní části pomníku, který byl zároveň i kašnou, je rozmístěno 25 alegorických kamenných soch od téhož autora. V roce 1919 byla socha císaře odvezena do Lapidária Národního muzea - torzo pomníku zdobí nábřeží dodnes. Zástavba na snímku je klasicistní. elektrické tramvaje zde jezdily od roku 1901.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1901

215 - Poslední jízda koňky z Křižovnického náměstí přes Karlův most
na Malou Stranu dne 13. května 1905

215 - Poslední jízda koňky z Křižovnického náměstí přes Karlův most na Malou Stranu dne 13. května 1905

Před bělouši, táhnoucími slavnostně vyzdobený a plně obsazený vůz kráčel strážník, za vozem pak početný zástup Pražanů. Po uvedeném datu koňku nahradila elektrická tramvaj se speciálním spodním přívodem proudu (viz text u obr. 38), neboť památkově chráněný objekt vylučoval instalaci sloupů pro vrchní přívod z troleje. V humoristických časopisech se tehdy objevil návrh, aby příchytné dráty byly uchyceny kolem krků kamenných světců na mostě. Na toto téma byla vydána i pohlednice. Provoz se spodním přívodem proudu byl velmi poruchový, takže po zásahu Generálního inspektorátu rakouských drah byla tramvajová doprava po necelých třech letech z mostu definitivně vyloučena. Koleje zde přetrvávaly až do roku 1914, poté byly odstraněny. Na snímku za koňkou jsou vidět natažené troleje elektrické tramvaje do obou průjezdů, které spojují Křížovnické náměstí s nábřežím Františka I. Kuriozitou je, že oční optik J. Šebek, jak nám to jeho reklama na klenbě průjezdu a nad obchodem prozrazuje, měl k dispozici domácí telegraf.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1905. Z. REACH, 20. LÉTA

217 - Zahradní restaurace na Střeleckém ostrově

217 - Zahradní restaurace na Střeleckém ostrově

Přímo uprostřed města nabízela příjemné posezení v přírodě ve stínu stromů. Hudební pavilon v pozadí hostil denně vojenskou kapelu. Bývalo zvykem, že v některých podnicích byl program natištěn na rubu pohlednic, které hosté posílali přímo z koncertu. Název ostrova je výstižný, neboť od pradávna sloužil převážně střelcům (z luků, kuší, později z pušek). Byly tu ale i mlýny a nějakou dobu se zde pěstoval i chmel. Pražští ostrostřelci tu působili od dob Ferdinanda I. a v roce 1742 přešla polovina ostrova do jejich vlastnictví. V roce 1812 si nechali postavit novou střelnici a hostinec. Do jejich terčů si v době svých pražských pobytů přišli zastřílet i císař František Josef I. a korunní princ Rudolf. V roce 1882 se zde uskutečnil I. sokolský slet. Podobně jako měšťanstvo a sokolové, také dělníci vyhledávali ostrov pro své slavnosti a v roce 1890 tu poprvé uskutečnili oslavu 1. máje. Na ostrově byla také lázeň a plovárna, o vstupném a předplatném informuje tabule umístěná na stromě.

SVĚTLOTISK. E. JILOVSKÝ, 1916

218 - Pohled na bývalý Anenský klášter

218 - Pohled na bývalý Anenský klášter

Mezi Anenským náměstím (vlevo) a Liliovou ulicí (za kostelem) z ptačí perspektivy. Autor však tuto perspektivu i skutečnost značně zkreslil. Klášter, čp. 211, založili templáři v 13. století. Od roku 1313 v něm sídlily jeptišky řádu sv. Dominika, které nechaly zbudovat gotický cihlový kostel sv. Anny (na snímku již bez věže, která byla odstraněna v roce 1870). Po zrušení kláštera s kostelem koupil objekty v roce 1795 tiskař Schönfeld. Vydáváním úředních novin českých a německých již od roku 1786 a tiskem nejrůznějších formulářů pro úřady civilní a vojenské zbohatl a tudíž se mohl věnovat své vášni - sbírání starožitostí. Od roku 1835 zde již působila firma B. Haase, které patřil i vedlejší objekt čp. 948 (s komínem), v němž měla jak část tiskárny, tak skladiště.

HLUBOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ DLE AKVARELU ČI KVAŠE Z DOBY KOLEM 1900. VYDÁNO PO 1910

219 - Řetězový Most císaře Františka

219 - Řetězový Most císaře Františka

Spojující Ferdinandovu třídu přes Střelecký ostrov s třídou Chotkovou. Byl vybudován v letech 1839-1841 dle projektu B. Schnircha, stavbu prováděl V. Lanna. Do té doby měla Praha jen jediný most - Karlův. Řetězový most měl pět pilířů z lomového zdiva, byl nesen čtyřmi řetězy po každé straně, mostovka a zábradlí byly ze dřeva. Celkové náklady dosáhly 333 tisíc zlatých. Jeho bezesporu elegantní, ale zároveň labilní konstrukce způsobila, že vzhledem k „houpání“ nemohla přes něj jezdit koňka. Cestující museli vystoupit u Národního divadla, přejít most pěšky a na druhé straně pokračovat jiným vozem. Přitom se nekompromisně vybíralo mostné 1 krejcar (neplatilo se jen na Karlově mostě). Již od roku 1870 znalci upozorňovali, že most není dostatečně bezpečný, provoz byl omezován a v roce 1898 byl most odstraněn.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1896

220 - Provizorní most

220 - Provizorní most

Provizorní most, který sloužil v době stavby nového Mostu císaře Františka v letech 1898-1901, pohled ze staroměstské strany. Dřevěný most byl postaven, díky pověstné zručnosti pražských tesařů, během čtyř měsíců o 33 m dál po proudu od starého mostu a nákladem 260 tisíc korun. Byl 7,3 m široký, 343 m dlouhý a měl 17 polí. O promyšlenosti projektu a šetrnosti našich předků svědčí skutečnost, že osa mostu byla volena tak, aby se co nejméně poničil porost na Střeleckém ostrově i nábřeží. Navíc se stavělo již se záměrem přenést celou mostní konstrukci, po splnění účelu na tomto místě, do Libně. Demontován byl v roce 1902 a v roce 1903 již stál mezi Libní a Holešovicemi, prodloužen o 57 m (náklady dosáhly částky 360 tisíc korun). Dřevěný most pak sloužil dál až do vybudování dnešního kamenného libeňského mostu ve 20. letech.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

221 - Kamenný Most císaře Františka

221 - Kamenný Most císaře Františka

Dnes Legií (nikoliv Františka Josefa I., jak je na pohlednici omylem uvedeno) od Chotkovy třídy. Byl postaven v letech 1898 - 1901 na místě původního řetězového mostu (viz obr. 219) maďarskou firmou Gregersen a syn, dle návrhu A. Balšánka. Se stavbou pilířů bylo započato pod starým mostem, neboť provizorní most opodál ještě nebyl hotov. Teprve po jeho dokončení a otevření byl starý řetězový most odstraněn a stavba nového pokračovala již nerušeně dál. Most má 10 pilířů a 9 klenbových polí, délku 343 m a šířku 16,4 m. Celkové náklady dosáhly částky 3,9 milionů korun. Otevření mostu v roce 1901 se zúčastnil sám císař František Josef I. Titulek „Procházka na mostě“ pod fotografií uveřejněnou v denním tisku je jedním z několika vysvětlení vzniku české přezdívky tohoto monarchy. Po stranách mostu jsou kamenné budky výběrčích mostného.

KOLOROVANY SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1902

1    2    nahoru

historie Na Františku    pohlednice Na Františku

© EPOQUE 1900, spol. s r.o. | www, videoprodukce, svatební video Praha SKILL production s.r.o. | starý Zlín | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid

Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.